Kniha: Esma Abdelhamid, Marianne Moesle / Se silou lvice

Kniha, kterou napsaly dvě autorky – německá novinářka a tuniská imigrantka – vypráví příběh ženy, která se i přes výchovu, kdy byla vedena k poslušnosti, nesamostatnosti a sebeobětování, dokázala vzepřít svému osudu a dosáhnout svého.

sesiloulvice

Mladičkou Esmu její otec (stejně jako její sestry) provdal za muže, kterého nejenže neznala, ale ani nikdy neviděla, za muže, který ji odvezl do Německa, o jehož existenci předtím neměla ani ponětí a kde neznala jazyk ani kulturu, kde neměla přátele ani rodinu, za muže, který ji ponižoval, znásilňoval, využíval a bil, za muže, který jí udělal ze života peklo.

Esma je vpodstatě vězněna svým manželem v malém hamburském bytě. Jedinou radostí se jí postupem času stávají tři děti a kamarádka Karimah, s níž se i přes manželův nesouhlas schází.

Když otec děti unese, začíná Esma dlouhý a tvrdý boj, v němž je chce získat zpět do své péče. Je to dlouhá cesta, během bíž Esma hledá nejen způsob, jak dostat děti, ale i cestu sama k sobě, své vlastní důstojnosti, cestu k mateřské lásce a vlastně i cestu ke své vlastní rodině, především k otci a matce.

Příběh je životopisem jedné z autorek a jako takový působí velice autenticky a uvěřitelně. Kniha je psaná spíše úsporným „novinářským“ stylem, což má pravděpodobně na svědomí druhá z autorek. I přes (minimálně z mého pohledu) poutavý příběh jsem ji však četla docela dlouho, minimálně první polovinu jsem se nějak nemohla začíst.

Přesto však mohu knihu doporučit, protože je zajímavým (byť vcelku drsným) svědectvím o postavení žen v Tunisku v nepříliš vzdálené minulosti (příběh se odehrává na přelomu 80. a 90. let minulého století), vypráví mimo jiné o výchově tuniských dětí, o tradicích, které ovlivňují postavení jednotlivých členů rodiny i vnímání sebe sama.

Na příběhu Esmy a jejích dětí je velmi pěkně vidět, jak výchova může ovlivnit chování jedince v dospělosti – v této souvislosti mne velice zaujalo vyprávění o tom, jak hlavní hrdinka hledala vztah ke svému prvorozenému synovi těsně po jeho narození. Něco, co pro mne bylo jen stěží uvěřitelné a  vpodstatě nepochopitelné, bylo pro ni (a pro jejího syna) tvrdou realitou.

Máte-li rádi (nebo v tomto případě spíš rády) příběhy silných  žen, které se pokouší překročit zažítá tabu a najít svou vlastní cestu, knížka vás určitě nezklame.

Hodnocení: 7/10

Tip: Pokud Vás mé články zaujaly, přihlaste se k odběru Novinek. Dostanete tak upozornění na každý nový příspěvek přímo do své emailové schránky.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Zápisky laskavého čtenáře. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s