Kniha: Kathryn Stockettová / Černobílý svět

Kniha Černobílý svět (the Help – anglický název je vhodnější, neboť je nejen dvojsmyslný, ale zároveň se více odráží v ději samotném, nicméně i jeho český ekvivalent celkem dobře vystihuje podstatu příběhu) se mi do ruky dostala celkem náhodou – na návštěvě jsem kamarádce lustrovala knihovničku a vybrala si pár knížek. Mezi nimi i tuto. Teprve později jsem zjistila, že byl natočený i stejnojmenný film.

Příběh vyprávějí tři hlavní postavy – černá hospodyně Aibileen, její prostořeká kamarádka rovněž černá hospodyně Minny a bílá panička „paní Skeeter“ – a ve vyprávění se střídají. Musím přiznat, že jsem prvních několik kapitol bojovala s tím, že jsem se musela pokaždé přeorientovat na vyprávění té které z nich. Naštěstí autorka jejich výrazové prostředky a styl celkem dobře odlišuje, takže to trvalo opravdu jen pár stránek. Knize to dodává na zajímavosti, protože máte hned tři úhly pohledu, které se v mnohém mohou lišit, i když hovoří o téže věci.

Celá kniha vypráví o rasové segregaci a s ní související situaci a náladách, které panovaly mezi černými a bílými v šedesátých letech minulého století na americkém jihu. Popravdě připouštím, že mě celkem překvapilo, že se něco takového mohlo odehrávat pouhých 50 let nazpět, protože Američani mi občas připadají posedlí svými „rasově korektními“ postoji. Ale možná je to právě proto. Velice doporučuji přečíst si autorčin doslov, kde popisuje, co ji k napsání knihy vedlo a odkud brala inspiraci.

Černobílý svět se dobře čte od začátku až do konce, všechna tři vyprávění krásně plynou. prolínají se a pomalu se kousek po kousku skládají v barvitou mozaiku životů nejrůznějších postav, černých i bílých. Byť vývoj hlavní dějové linky – práce na knize paní Skeeter – je dopředu minimálně předpokládatelný, u některých osudů až do konce netušíte, jak vlastně dopadnou (a u řady z nich je konec i tak trochu otevřený). A to já ráda.

Tahle kniha zaujala i mého muže (zhltnul ji, obrazně řečeno, za dva večery) a to i přesto, že se na první pohled může tvářit jako román pro ženy. Tím rozhodně není, byť v něm láska má jisté (ale zdaleka ne hlavní) místo. V knize je naopak několik celkem drsných pasáží, žádný čajíček pro romantiky. Pokud pozadí příběhu odpovídá alespoň přibližně skutečnosti, a nemám důvody o tom nějak výrazněji pochybovat, poskytne vám Černobílý svět celkem zajímavý pohled na jednu z odvrácených tváří historie Spojených států.

Hodnocení: 9/10

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Zápisky laskavého čtenáře. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s