Noční kojení

Barunce bude za pár dní devět měsíců. Za tu dobu už toho spoustu zvládla … plazí se po bytě jako motorová myš; péruje na kolínkách; jakmile jí zmizím z dohledu, haleká cosi mezi „máma“ a „ham“, dokud se znovu neobjevím; přijala Matyáška za svého parťáka a dokáže se smát jeho lumpárnám tak srdnatě, že se jí celé tělíčko natřásá; zkouší se o cokoli přitahovat do výšky; ochotně polyká mrkev i kaši (jen jogurt jí zatím moc nejede); má čtyři zuby; strčí si nohu do pusy … a vůbec spoustu dalších věcí.

Jen se spaním jsme pořád trochu na štíru. Přes den spí spíš víc kratších úseků (tak 3-4 po 40 minutách), v noci se budí 4-5krát (někdy taky 8krát) a ve většině případů vyžaduje pro zdárné znovuusnutí prso.

Zajímavé, auroři chytrých knih svorně prohlašují, že od půl roku by už dítě mělo vydržet spát celou noc bez kojení. Tuhle informaci jsem objevila nejen v knihách, ale i na internetu a potvrdila mi ji i pediatrička. Nikde však není uvedeno (a že jsem pátrala!), o co se toto tvrzení opírá. Co se v šesti měsících věku odehraje tak zásadního, že miminko, které se do té doby kojilo několikrát za noc, by mělo najednou přestat? Pokud někdo víte, nechám se velice ráda poučit.

Nicméně zjišťuju, že až na ten drobný detail, že můj spánkový komfort je dost v háji, mi aktuální situace ani v nejmenším nevadí. Naopak, užívám si to. Noc je totiž jediná doba, kdy můžu Barču nakojit, aniž by mi po zádech lezl Matyáš nebo na mě aspoň pokřikoval, předváděl hasičskou sirénu nebo (i přes mé protesty) Barunce velmi názorně předváděl, jak funguje buldozer.

V noci je tma, ticho a já mám svou malinkou holčičku jen a jen pro sebe. Ona v naprostěm klidu pije a nikdo a nic ji neruší. Zatímco před dvěma lety jsem na Matyáškovo kojení měla klid víceméně pokaždé a nijak zvlášť jsem si ho nevážila, teď se až nezdravě dojímám když ji pozoruju, jak saje, až se jí hýbou ouška, když ji hladím po hlavičce a vlastně po celém tělíčku, když svírá můj prst v pěstičce. To jsou okamžiky, na které přes den prostě nemáme ani jedna čas.

Myslím, že v noci budu kojit ještě hodně dlouho … a autoři chytrých knížek, ať si s prominutím trhnou nohou.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Barborka, Co přinesl den, Dětské čmáranice, Mé (lepší i horší) já, Výchova a péče. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na Noční kojení

  1. vimneok napsal:

    taky jsem si užívala klid… ale na druhou stranu, 8x? To bych asi byla za chvíli chodící zombie… a neužila bych si nic… možná by stačilo jednou, dvakrát? Taky jsem ale bojovala….

  2. Witch napsal:

    Možná to malá cítí stejně, jako Vy. Jste spolu. Jste spojeny právě tak, jak to odborníci říkali – pořád jednotka, i když proběhl porod. Zbytek se uvidí. Když Vás to neničí, neomezuje, užívejte si to. Upevnění tohoto spojení znamená, že o ní budete jednou vědět i na dálku. 😉

  3. Vanilka napsal:

    Taky bych řekla, že Barunka v noci pije možná právě proto, že má na to víc klidu než ve dne… 🙂

  4. M.A.R.K.I napsal:

    Alinko,
    kašli na chytré knížky i rady odborníků, miminko samo ví, co je pro něj nejlepší …. a pokud vám to oběma vyhovuje, není co řešit ….. přeju tobě i Barunce spoustu krásných „společných“ chvilek …pa, pa Marki

    • Alinka napsal:

      Však já taky kašlu … už dávno jsem přišla na to, že je lepší sělat to tak, jak to přijde správné mě, i když literatura tvrdí něco jiného.

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s