Programové prohlášení 2. část

V předchozí části prázdninového miniseriálu o rodičovských chybách jsme se podívali na plané výhrůžky. Dnes si povíme o nesplněných slibech, které jsou druhou stranou téže mince.

Nedávno jsme chtěli s manželem na procházku. Matyášek se netvářil úplně nadšeně, lákali jsme ho na kolo, do lesa nebo naopak podívat se na bagry, které kousek od našeho domu v tu dobu pracovaly. Mezi všemožnými lákadly jsme letmo zmínili i hřiště. Nakonec se nechal „ukecat“. Procházka byla moc příjemná, ušli jsme toho docela dost, prošli les a viděli bagry. Na zpáteční cestě si Matyáš 200 metrů od domova vzpomněl na hriště. Manžel se ho pokoušel přesvědčit, že už jdeme domů. Následoval náběh na hysterický záchvat. Vždyť jsme to přece slíbili!

Jindy jsme zase odjížděli od babičky a Matyášek si ve chvíli, kdy jsem nastartovala uvědomil, že u ní zapomněl hasičské auto. Začal kňourat a dožadovat se, abychom se pro něj vrátili. Představa, že obě děti odepínám z autosedaček, zamykám auto, odemykám dům, jedeme do šestého patra a zpět, znovu je posazuji do auta a kurtuju, se mi vůbec nezamlouvala. Pokoušela jsem se mu to vysvětlit, ale nebyl zrovna ochotný to pochopit a spustil sirénu. V zoufalství jsem mu slíbila, že pokud necháme teď auto u babičky, dostane doma zmrzku. Okamžitě to zabralo a mohli jsme odjet domů. Jelikož jsme si mezitím povídali o kdečem, potkali dvacet náklaďáků, automix a popeláře, po zmrzlině ani nevzdechl. Až do chvíle, kdy měl vyčištěné zuby a byl připravený jít spát. Když začal manželovi v půl desáté večer kňourat, že chce zmrzlinu a že maminka slíbila, střelil po mě můj drahý pohledem „tosizemědělášpr..l?!?!?“.

Co s tím udělám? Zaprvé si velice dobře rozmyslím, co dítěti slibuju. I to, co nám připadá jako letmá a nepříliš vážně míněná zmínka, může dítě chápat jako daný slib. Zadruhé udělám vše proto, abych daný slib splnila. Ano, můžu kalkulovat s tím, že dítě zapomene, stává se to často. Ale když si přeci jen vzpomene, budu férová a daný slib bez vytáček splním. Nakonec jsme na hřiště šli a zmrzlinu dali. Rodičovský svět se nezbořil a ten dětský byl bohatší o vědomí, že rodiče splní to, co slíbí.

Příští díl přiblíží rodičovskou hlášku „Jojo, hned!“.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Být lepším rodičem, Matyášek, Výchova a péče. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Programové prohlášení 2. část

  1. Witch napsal:

    Už malé dítě respektuje, když dáte slovo a splníte je anebo poctivě přiznáte, že splněno být nemohlo, ale teď, v tuto chvíli… Možná by Vám zachránil reputaci kousek nanuku v mrazáku. Rozhodně prckovi nějak slib splňte. Když si budete lépe, než on, slib pamatovat, prestiž si zvednete 🙂
    Jde o plnění slibů jak u odměn, tak u práce. Ohledně zapomínání hraček zkuste „svéprávnost“ Před odchodem se zeptejte: Máš všechno? Později lze odkázat na jeho vlastní problém. Zapomněls, připomínali jsme. Ano, zkusíme to napravit, ale tak, jak je to pro nás výhodné.
    Narazila jste na strašně důležitou věc, výchovu k odpovědnosti a sebevýchovu rodičů. To, jak se naučíme dětem plnit své sliby – včetně vlastní důslednosti na úkor dospěláckého pohodlí, to je ten stav, kdy nás děcko docela intenzívně vychovává. 🙂 krásná doba… Hlavně ve vzpomínkách!
    ještě bych zapomněla: Od těchto dob je dítě Váš partner. Když Vám bude zle, klidně mu řekněte. I malé děcko se ztiší, vděčně si hraje poblíž, přitulí se. Když máte starosti, řekněte mu o nich. Dítě potom lépe pochopí Vaše nenálady. Když spěcháte, popoběhne. Jen potřebuje také ocenění a díky. zaslouží si komentování svých snah – a tady začíná i to učení, že každý malér se dá vyřešit, i když je nepříjemné ho přiznat.

    • Alinka napsal:

      Přesně tak jsem to měla na mysli. Moc se mi líbí, jak se s dětmi vzájemně vychováváme. Občas mám pocit, že ony mne toho učí víc, než já je. Jen mi připadá, že zrovna tohle si málo rodičů uvědomuje a tvrdošíjně tlačí dítě někam podle svých představ, aniž by podle jeho reakcí byly ochotni ten směr nějak poupravit.
      Výchova k zodpovědnosti u nás zatím trochu pokulhává :(. Ale myslím, že se k ní pomalu taky dopracujeme.

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s