Prckovo peklo

Tak si představte, že mi přes noc ucpali nos. No vážně, normálně se vůbec nemůžu nadechnout. A ještě mi z něj NĚCO teče jako z kohoutku. Ze začátku mě to docela zaujalo. Dá se TO totiž dobře matlat – po obličeji, po koberci, tátově tričku nebo máminých vlasech. Chutná TO sice divně, ale to nevadí, protože plivat umím skvěle. Plivání je príma.

Takže napřed to byla bžunda, jenže pak mi mé blemcací pokusy překazila máma, protože mi TO začala utírat ubrouskem. No nebojte, dala jsem hned najevo, co si o tom myslím a provedla bleskurychlý mrsk vzad. Přitom jsem se neúmyslně třískla hlavou o bráchův náklaďák. Spustila jsem jekot, ale představte si, že má bezcitná matka mi NAPŘED utřela ten nos a teprve PAK mě začala utěšovat. No chápete to?

Proto jsem se rozhodla, že utírání nosu budu tvrdě bojkotovat. Pokaždé, když se máma nebo táta blížej s tím ubrouskem, už vím, kolik uhodilo, a začnu zdrhat. Bohužel nemám příliš velký únikový prostor, takže mě zatím pokaždé dostali (zkusím zpracovat bráchu, aby mi otevřel dveře na schody). Ale aspoň sebou házím jako při nervovém záchvatu a řvu, co mi plíce stačí.

Jsou hrozně umanutí a neustále se mi snaží vysvětlovat, že mi „jen utřou nos“. Jelikož já se jim naopak zarytě pokouším dát najevo, že to teda ani omylem, propukne boj. A protože oni mají z nějakého neznámého důvodu pocit, že TO mi z nosu téct nesmí a tudíž je třeba TO neustále utírat, dáváme si kolo řecko-římského zápasu každých pět minut. Nechci se chlubit, ale moje taktika se zlepšuje. To se lehce pozná, protože jim čím dál rychleji dochází trpělivost.

Jenže pak se vytasili s takovou potupou, že vám to snad ani nemůžu říct. Jmenuje se to odsávačka a je to taková hadička napojená na vysavač. Máma mě vždycky popadne a sladce zavrká: „Odsajeme z nosánku, jo? To ti udělá líp.“ Já jí dám líp! Sociálku na ní! Představte si, že mě položí na postel, zkušeným chvatem zaklekne (musela to určitě pilovat už na bráchovi), tu hadici mi strčí do nosu a pustí vysavač. Jako nos to vyčistí, to jo. Jenže já pochopitelně řvu jak protržená, takže čistá nosní dutina mi vydrží asi tak 10 vteřin, načež jsme tam, kde jsme byli.

Táta je humanista. Snaží se mě k odsávání přemluvit. Půjčí mi tu odsávačku na hraní nebo si ji sám strká k nosu, aby mi dokázal, že „přece o nic nejde“ (aniž by zapnul ten vysavač, tak s tím ať na mě nechodí). Sáhodlouze mi vysvětluje, že se nemám čeho bát. Ha! Doporučila jsem mu, ať si to sám zkusí, když je tak chytrej, ale vůbec moje argumenty nepochopil. No jak myslíte, že celá tahle jeho lidumilská akce skončila? Jakmile tu věc přiblížil k mému nosu na víc než 15 centimetrů, spustila jsem vřískot. Zkusil to asi 20x načež mě zkušeným chvatem zaklekl a bylo vymalováno.

Ještě musím doplnit, že bácha je třída. Při každém odsávání mi vyjadřuje svou neutuchající podporu hlasitým houkáním. Prý dělá sanitku. Sice ho podezírám, že si trochu zlomyslně užívá fakt, že to nestrkají do nosu jemu, ale předpokládám, že si s tou věcí užil svoje. Takže mu to pokaždé odpustím.

A když TO nemůžu díky svým útlocitným rodičům nikde patlat, je ucpaný nos docela opruz. Nemůžu dýchat, pít, dudlat dudlíka a tím pádem ani spát. Takže řvu. No schválně, zuste si něco takovýho na pět minut a budete řvát taky. Mé pocuchané nervy uklidní jen to, když mě nosej v náruči. Jenže to mí natvrdlí rodičové respektují jen částečně. Představte si, že mě tuhle máma položila třeba jen proto, že prý „fakt musí aspoň na záchod“. No však jsem jí dost hlasitě vysvětlila, zač je toho loket.

Vzatko kolem a kolem, nebylo by jednodušší, kdyby mi ten nos zase odšpuntovali???

protrpěla a zapsala Barborka

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Barborka, Co přinesl den. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na Prckovo peklo

  1. vimneok napsal:

    a jeje… a co dalsi nastroj inkvizice, nosni sprej s morskou vodou? (drzim palce, at to brzo prejde)

    • Alinka napsal:

      Ten jsem předtím neměla, protože došel. Ale s postupem času zdá se pochopila, že ji nemorduju jen tak z plezíru a už se tolik nebrání. Dokonce spí líp než normálně, tak uvidíme, jestli jí to vydrží :).

  2. avespasseri napsal:

    Krásný, krásný… vždycky mě baví ten druhý pohled na věc. Když byla dcerka malá, kolikrát jsem si říkala, že to musí být docela drsný… tolik nových věcí a některé fakt nejsou moc příjemné :-))) Se ani nedivím, že si ty naše začátky radši ani nepamatujeme 🙂

  3. Lenka napsal:

    Na vysavač jsem nikdy nedostala odvahu… Odsávám pusou a i tak to kluci těžce nesou… Ale článek super, pobavila jsem se 😉

    • Alinka napsal:

      Já jsem si původně taky říkala, že to nedám, ale pak jsme to jednou vyzkoušeli (poté, co jsem to vyzkoušela sama na sobě a zjistila, že to ani není tak nepříjemné, jak by jeden čekal) a musím říct, že je to několikrát efektivnější a rychlejší. Takže ve výsledku lepší. Od té doby už odsáváme jen vysavačem, i když to vypadá na první pohled drasticky.

  4. E. napsal:

    Vidím, že obě naše miminky mají podobné trable. B. rýmu dostala k prvním narozeninám:) Tak Barunce přeju brzké uzdravení!

  5. Jana napsal:

    Ahoj, taky jsme v unudlenem udoli a je to des bes. Alespon jsem se pobavila. Hodne zdaru a nudle pryc.

  6. Pingback: Konec a začátek | Alinčin blok

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s