Kapeme „po dobrém“

Tenhle podzim nám dává nějak zabrat. Nejrůznější bacily zřejmě objevily bezpečnostní díry v našich imunitních systémech a řádí jako smyslů zbavené. V chrchlání, kašlání a smrkání už jsme přeborníci. V pravidelných intervalech se k nám vrací horečky a střevní příhody. A to Matyáš teď ani nechodí do školky, odkud by všechny ty potvory nosil.

Nejlépe je na tom překvapivě Barborka, které sice víceméně neustále teče z nosu, jak z proražené cisterny, ale krom třídenních horeček minulý týden je vpodstatě zdravá (a velice čilá). Já bojuju „jen“ s chronickou rýmou a zaníceným krkem patrně díky vědomí, že si nemocná být prostě nemůžu dovolit. Zato manžel si za poslední tři měsíce užívá už třetí výživnou chřipku a vypadá tak zle, že mě přešly i obligátní narážky na smrtelnou chlapskou rýmičku.

Nejhůř je na tom Matýsek (a to jsem si minulou sezónu pochvalovala, že měl jen dvě rýmy a tři dny zvýšenou teplotu – tak letos prdlajs). Nejdéle zdravý vydržel 9 dní v kuse a prošel si snad už všemi možnými přiznaky. Momentálně se mu hnisavá rýma dostala do očí. Dnes ráno se probudil s víčky tak slepenými, že mi trvalo několik minut, než jsme je vodou vypláchli natolik, že mohl oči vůbec otevřít.

Paní doktorka nám předepsala antibiotické kapky do očí, které máme kapat čtyřikrát denně. Musím předeslat, že Matyášek je dítě extrémně citlivé na cokoli, co se týká jeho těla. Odmítá nosit půlku svého šatníku (například šusťákovou bundu nebo mikiny se zipem či tkaničkami) prostě proto, že je mu nepohodlná, někde ho tlačí nebo je příliš umělá. Nechce se nechat ostříhat (tímto děkuji naší velešikovné paní kadeřnici, která ho jednou za rok i přes jeho mrskání sebou a scény dokáže během 5 minut slušně ostříhat, aniž by mu nůžkami vypíchla oko nebo ustřihla ucho). A v lékařské kartě u pediatra má pravděpodobně červenou tužkou velkými písmeny napsáno cosi jako „Neošetřitelné dítě“ (při nedávném testu CRP ho sestřička k jeho smůle musela do prstu píchat dvakrát, protože vyváděl tak, že mu ani to maličkaté množství krve prostě nebyla schopná z jedné ranky odebrat).

Takže si asi umíte představit, co znamená nakapat mu čtyřikrát denně do očí. Je to boj, při němž trpíme oba. Ale zjistila jsem, že za to jeho hysterčení částečně můžu. Docela dlouho jsem totiž měla zato, že při jakémkoli nepříjemném zákroku je třeba ho zalehnout, zakleknout či jinak znehybnět a držet dokud je třeba. Asi nemusím popisovat, že se v takové situaci rval jako tygr a udržet ho vyžadovalo veškeré mé fyzické síly (včetně rezerv). Na ušním s ním měl co dělat dokonce i manžel.

Když jsme však poprvé vykapávali zhnisaná očička, došlo mi, že Matyášovi působí mnohem větší stres fakt, že ho násilím držím než procedura samotná. Takže dnes to vždy děláme „po dobrém“. Ano, trvá to déle. Ano, stále u toho pláče a prosí, že do očí kapat nechce, kňourá, že to je nepříjemné a cuká sebou. Ano, trpním u toho s ním a chvílemi mi už dochází trpělivost. Ale nakonec si vždy kápnout nechá, a to bez toho, aniž bych musela vyvinout jakékoli fyzické násilí – cosi před týdnem ještě nemyslitelné. Pravda, vyhrožuju mu tím, že když si nedá říct, bude to „po zlém“, na což nejsem zrovna pyšná, ale zabírá to. A oba jsme spokojenější.

Přemýšlím kolikrát děti někam tlačíme, aniž bychom brali ohled na jejich vlastní pocity a potřeby. Obávám se, že docela často. Protože my jsme rodiče, protože jsme starší a zkušenější, protože to myslíme dobře, protože my za ně máme odpovědnost …

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Být lepším rodičem, Co přinesl den, Matyášek, Výchova a péče. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Kapeme „po dobrém“

  1. Sedmi napsal:

    teda to si davate… treba az prijdou mrazy a bacily zmrznou, bude lip…
    koukam, ze si muzou s May podat ruce, je to uplne stejne, neosetritelne dite… a pristi tyden nas ceka zubar (a ano, ma tam kaz… ). Jsem zvedva, jak na to tady pujdou, v cr ji uz ale stejne neudrzim… bohuzel po dobrem to sice chce zkouset, ale tak na popate, kdyz zase cukne, odmitne otevrit pusu a nechce spolupracovat, dochazi vetsine zubaru trpelivost…

    • Alinka napsal:

      Na tvé popisy příhod od zubaře si pamatuju. Taky před každou preventivní prohlídkou trnu, že mu tam něco najde.
      On je v pohodě, dokud nemá nějakou špatnou zkušenost. Pediatričku má na černé listině od té doby, co poprvé tak nějak víc vnímal očkování. Do té doby byl v pohodě, ale tu injekci jí nemůže zapomenout a dvě CRP, co mu dělala v posledním roce tomu zrovna moc nepomohly.
      Zubařku máme vynikající, ale doufám, že vydržíme co nejdéle bez kazu (i proto mě tak točí ty bonbony). Nestojím o to zjišťovat, jak by to s ním (ne)zvládla ona.
      Tak držím palec, ať to s Maykou zvládnete co možná nejlíp. Dej vědět jak na to šli na severu ;).

      • avespasseri napsal:

        Jo, když jsme prvně přišly z preventivní u zubaře s x kazama, tak jsem měla sto chutí tam babičku poslat na ošetření s ní. Unikla tomu jen proto, že malá to tak neuvěřitelně zvládala. Až jsme si se zubařkou říkaly, že snad jednou bude taky stomatoložka. Strašně ji to tam všechno zajímalo….

        • Alinka napsal:

          Ha, zajímavý nápad … popřemýšlím o něm :D.

          • avespasseri napsal:

            Já z toho tenkrát byla úplně vytočená. Ta moje umí být dost hysterická, mně by trhalo srdce ji poslouchat, jak tam kvičí kvůli blbýmu kazu. TOHLE by si měli poslechnout všichni ti, co si myslí, že jíst bonbńky je Ok, proč já?.
            Zrovna dnes mě napadlo, jak je tenhle přístup ke stravování (ono se vlastně nic moc neděje, proč si nedopřát) vlastně strašný. Protože pak má člověk VELKÝ problém sám sebe přesvědčit, že se děje, že si vlastně ubližuje, když do sepe cpe odpad. Z prominutím řečeno. Ty roky postoje všech okolo, že se vlastně nic neděje, strašně lehko přejdou do krve. Do mé, do všech lidí okolo. Pak se všichni strašně u těch doktorů diví…
            A zdravotní pojišťovny hledají, kde na to vše vzít…
            Mě tohle strašně vytáčí (vůbec mám dnes vytáčivou náladou :-))), vždyť nadpoloviční většina regálů v supermarketech nic jiného než odpad není! Ne kvalitou, ale prostě samotnou podstatou. Odpad snad ani žádnou kvalitu mít nemůže 🙂 A strava pro děti, to je případ sám o sobě. COKOLIV má nějakou hravou, barevnou nálepku, je většinou mnohem nezdravější než většina ostatní potravin….. grrrrr.
            A když Netlé začal přislazovat dětská mléka (nebo to byly kašičky???), tak to mi přijde na kriminál. Jenže to nikdo neřeší. Hamé totéž. Chudáci děti….

  2. harrosek napsal:

    Kuk, no u nas se nejlip osvedcuje „chces to zkusit sam?“ Konkretne u ocicek jsme se z „ne kapat“ dostali do stavu, ze uz si deti samy lehaji a upozornuji, ze jeste jit spat nemuzeme, protoze jsme nenakapali a nenamazali ocicka. Dokonce uz jsem musela Klarce sahodlouze vysvetlovat, proc ona si mazat oci nemuze (protoze ji nehnisaly), kdyz si je Krystufek maze. Samozrejme jim u toho vydatne asistuju a vzdy to musim zkontrolovat (cimz probehne hlavni aplikacni cast), ale jsou opravdu schopni si ten prstik s trochou masticky do ocicka strcit (az nekdy za ne trnu, zda si to oko nevypichnou) a maji z toho dokonce radost.

    • Alinka napsal:

      😉
      Na to jsem právě dneska taky přišla. Sám si donesl kapky z lékárny, vyndal z krabičky a připravil. Sám si lehl. Ale pak už mu asi došla odvaha a prohlásil: „Maminko, já se obávám, že ty kapičky nechci.“ Ale nakonec jsme to dali a už dokonce víceméně bez pláče (víceméně). Zlepšuje se to vpodstatě pokaždé. Minimálně už pochopil, že není vyhnutí a že mu to nedělám proto, abych ho nějak zbytečně trápila. Díkybohu ty kapky zabírají a už má oči téměř čistý.
      A jak málo stačí k tomu, aby se z noční můry stala jen drobná nepříjemnost. Njn, chybami se člověk učí.

  3. Mě na rýmu pomáhá Nasic a nestojí moc peněz. A to je pro mne důležité, protože jich spotřebuju za zimu několik.

  4. Pingback: Pozdě ale přece … | Alinčin blok

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s