Návrat do dětství

Jedny z mých nejkrásnějších dětských vzpomínek patří Jiráskovu kraji, konkrétně pak zámečku Skály, dnes známějším pod jménem Bischofstein. Objekt patřil podniku, v němž táta pracoval. Byl tak nevyhnutelně místem, kde se odehrávala řada zaměstnaneckých akcí ROH a kde mohly spočinout rodiny s dětmi hledající ticho a klid v srdci přírody.

skaly

Maminka vzpomíná, jak jsme sem přijeli poprvé. Bylo to v únoru 1979. Mámu, její kamarádku a dvě rok a půl staré děti (z nichž jedno jsem byla já) tu uprostřed ničeho na týdenní dovolenou zanechali vykutálení manželé a odjeli za prací zpátky do Prahy. Bylo 10°C pod nulou, v budově ubytovny byl ucpaný komín a netopilo se, kuchyň ještě nebyla v provozu. Přesto na tohle dobrodružství vzpomíná ráda a s trochu nostalgickým úsměvem. Od té doby jsme sem několik let jezdili poměrně často. A pak jsme najednou přestali.

Nebyla jsem tu skoro 30 let. Když pak mamka přišla se zprávou, že rekreační komplex stále funguje a navíc, že je otevřený veřejnosti, bylo jasné, že se sem dříve nebo později vypravíme. A letos v létě to konečně vyšlo – já, maminka a děti.

Pamatovala jsem si zámecký areál obklopený vysokými skalami a nádhernými lesy. Obrovskou půdu, kde jsme se jako děti honili, zatímco rodiče pořádali turnaj v ping-pongu. Černé jezírko, jehož voda se díky bahnitému dnu zdá opravdu úplně černá, částečně zarostlé sítinou a plné divokých kachen. Horolezce. Lány borůvek. To všechno daleko od civilizace. Našli jsme to tu přesně tak, jak se mi to vybavovalo. Až mě to dojímalo. Jen lidí tu bylo výrazně víc než tehdy a jak to trefně vyjádřila (mimochodem velice příjemná) paní správcová: „Bez lidí je to tu nejlepší.“

bisik

Strávili jsme tu pět báječných dní.

  • Nevypočitatelným řízením osudu, jsme dostali pokoj, který dříve užívala pouze honorace. S krbem, dřeveným stropem a odhlučněnými dveřmi. Mamka to považovala za splnění dávného snu.
  • Vylezli jsme na skalní hrad Skály.
  • Kačenky jsme krmili tolikrát, že po pár dnech připlouvaly ke břehu ještě dřív, než jsme k němu vůbec došli.
  • Děti strávily denně několik hodin na hřišti a hlavně na trampolíně. Barborka už dokáže obstojně skákat snožmo a celkem dobře drží rovnováhu. Matyáš zas trénoval kotouly. Řádili tam ještě v osm večer, což je doba, kdy je jindy pomalu zaháním do postelí.

bisikhriste

  • V Polici nad Metují jsme navštívili Zahradnictví Zobal se zvířecím koutkem, kde jsme si mohli pohladit a nakrmit ovečky, kozy, poníka nebo třeba nutrie. Děti si vyzkoušely krásné přírodní hřiště i vodní koryto pro rýžování zlata. Nevyrýžovaly nic, ale zlily se od hlavy k patě.
  • V Teplicích nad Metují nás nohy úplně náhodou zavedly ke kostelu a na místní hřbitov. Děti sice hřbitov znají z Prahy, ale z tohohle malého venkovského byly naprosto u vytržení. Zdá se, že na ně tahle místa působí podobným kouzlem a atmosférou jako na mě. A zase jsme s Matýskem narazili na téma Boha. Nemáte, prosím, někdo tip na vhodnou literaturu pro tenhle věk? Taky děkuji všem občanům i návštěvníkům Teplic, že nechali telefon zapomenutý na střeše zaparkovaného auta napokoji i přesto, že mi trvalo téměř hodinu, než jsem si to uvědomila.
  • Adršpach jsme nemohli vynechat a i když jsme hlavní vycházkový okruh nakonec nedali celý, moc se to dětem líbilo. Jen ty davy by tam nemusely být. Achjo.
  • Hlavně jsme odpočívali. Nebyli jsme zas tak akční a užívali si sluníčka, čerstvého vzduchu a pohody. Usínala jsem každý večer s dětmi, což je luxus, který jsem si víc než dva dny za sebou ještě nikdy nedopřála. Znamenalo to i 11 hodin spánku.
  • Na celých pět dní jsem až na vyjímky neměla signál telefonu. V areálu se sice dalo připojit na wifinu, ale notebook jsem vyndala jen jednou asi na hodinu. Osvěžující zkušenost, to vám povím.

zzobal

Pokud nevíte, kam ještě ve zbývajících letních dnech vyrazit, mohu jen doporučit.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den, Fotodeník, Kam vyrazit. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s