Zabavili jsme se v lednu

S novým rokem dvě drobné změny ohledně fotodeníčku a fotek obecně. Zaprvé fotoobčasník oficiálně měním na fotoměsíčník. Zkusím se v něm zaměřovat hlavně na aktivity, které jsme s dětmi dělali a které by mohly být inspirací pro Vás.

Zadruhé na blogu omezím obličeje dětí. Vzhledem k všeobecně nevalné kvalitě mých fotek by větší ořezy neměly způsobit žádnou obsahovou újmu. Vždycky mi šlo líp kecat než fotit, toho se budu držet.

20141229_104201

Sněhová pidilaboratoř aneb když jsme doma s nudlí a venku vyjímečně napadne. V jedné míse kus ledu, ve druhé sníh z balkónu, ve třetí teplá voda s červeným potravinářským barvivem. K tomu lžičky, naběračka, kelímky, kapátka. Vše v zájmu zachování mého duševního zdraví umístěno v koupelně.

20150109_175042

Úžasná obrázková abeceda od Jany z lesa. Já se těch jejích nápadů asi nikdy nenabažím. A děti taky ne. Matyášek už pozná opravdu většinu velkých písmen a sám od sebe začíná s jejich psaním. Pokud mu diktuju jedno písmenko za druhým, dokáže už s nepatrnou dopomocí napsat docela dlouhé slovo. Taky se rád na iVysílání ČT kouká na ABéCéDé s Michalem.

20150109_180713

Zvukostrom, na který jako první upozronil jeden z příspěvků mé oblíbené Madame Coquette a který Barborka dostala ke druhým narozeninám. Na první pohled taková pitomůstka, ale zabaví to. Fakt! Děti, rodiče, návštěvy, kočku … Zvuk je jemný, velmi příjemný. Největší výzvou je stihnout do něj svrchu našupat všechny kuličky dřív, než ty první začnou dole vypadávat.

legobludiste

Od chvíle, kdy Matyáš o čtvrtých narozeninách rozbalil svoji první krabici „lega pro velké děti“, je jím naprosto posedlý. Když pak pod stromečkem našel několik dalších sad, neznala jeho radost mezí. Myslím, že člověk, který lego vymyslel by si regulérně zasloužil Nobelovu cenu míru, protože výrazně přispěl k mnoha klidným chvilkám v řadě domácností s malými dětmi.

Aspoň tedy u nás je rozbalené pořád a dokáže Matýska zabavit prakticky na neomezeně dlouhou dobu. Je pravda, že dost často vyžaduje, aby někdo stavěl s ním. Ne, aby mu pomáhal, ale aby taky tvořil nějaké své dílo. Potřebuje společnost. Já narozdíl od manžela zvládnu postavit ledatak domeček, případně jednoduché vozítko a pak se má fantazie ocitá v koncích. Ale kdesi v hlubinách Pinterestu jsem zahlídla nápad na legové kuličkobludiště. Tak jsem jednou místo domečku postavila malou dráhu (zatím nemáme žádnou větší desku).

Barborce projíždění moc nešlo a dost se u toho navztekala. Matyášek ji naopak projel bezchybně hned napoprvé, čímž o dráhu jako takovou okamžitě ztratil zájem. Ale naprosto ho nadchla myšlenka budování dalších bludišť. Jak můžete vidět na druhé fotce, šperkuje je nejrůznějšími vychytávkami jako jsou vchodové dveře, tunely a retardéry. Mě by něco takového nenapadlo nikdy, jeho naopak okamžitě.

20150122_163502

Domácí pískovnička. Kdysi jsem ji naplnila měsíčním pískem samo domo podle receptu Ženy007. Jenže mému malému estétovi strašně vadilo, že je to mastné. Nadšeně zabořil ruce asi tak na 3 vteřiny, načež si je s řevem běžel umýt. Písek z pískoviště se mi domů dávat nechtělo. Takže jsem se plácla přes kapsu a pořídila písek kinetický. Je fakt drahý, uznávám (neříkejte to manželovi ;)). Ale nelituju.

Děti ho naprosto zbožňují. Momentálně je už řadu týdnů především pro Barborku hitem číslo jedna. Vydrží se v něm přehrabovat třeba i hodinu. Perfektně se uklízí. „Drží pohromadě“, takže se nerozsype zdaleka tak moc jako obyčejný písek a když už, jednoduše ho sesbíráte (a těch pár posledních zrníček vyluxujete). I po téměř dvou letech máme jedno a to samé pětikilové balení, které si stále udržuje své původní vlastnosti a dvěma dětem vystačí tak akorát.

20150117_104506

V dávnověku jsem hrávala na počítači hru, kde se stavěla cesta berušce tak, že člověk natáčel čtverečky s nejrůznějšími tvary křižovatek, aby hmyzák nikde nenarazil. Tohle je autíčková verze získaná v rámci autíčkové pytlíkajdy. Jak hasiči dojedou k požáru? Kudy musí sanitka do nemocnice? A jak na benzínku? Zalaminované čtverečky se lepí na suchý zip.

20150115_101910

Barborčiny milované zvukové kartičky z Alberta. Zatím u toho stále potřebuje asistenci – nedokáže kartičku protáhnout čtečkou správně, ale hrozně ji to baví.

bambinoluk

Zajímavá hračka, kterou Barunce přinesl Ježíšek pod stromeček u švagrové. Dítě pomocí speciální tabulky v sešitech plní úkoly různé obtížnosti (třeba hledá stejné předměty). Musím říct, že na dvouleté dítě je ten systém poněkud složitý a třeba samovyhodnocení je zatím těžké i pro Matyáše. Ale ten nápad je zajímavý a s dopomocí dospělého děti úkoly zvládnou. Dostali jsme dva sešity a Barborku to zaujalo natolik, že jsme je celé prošli na jeden zátah, což představovalo skoro hodinu soustředěné práce.

20150115_100348

Další úlovek z výměny aktivit – pěkně vyřešené přiřazování stínů. Ke kartičce se stínem je „kartička“ s objektem vystřiženým a zalaminovaným. Dítě si tak přiložením na sebe hezky ověřuje, jestli je to správně.

20150115_095423

A ještě jedna z výměny – hra Colorino. Maminka, která tuhle aktivitu připravovala, kopírovala originál podkladové karty, ale myslím, že stejně poslouží i takové, které si vyrobíte sami doma.

20150113_155148

Hru Lunch box jsme dostali od Amélie z blogu Autíček Jeníček a mockrát děkujeme. Děti k jednotlivým svačinovým krabičkám přiřazují kartičky podle toho, co se v té které krabici nachází. Lze to pojmout i jako jednoduché Bingo. Prosté a přitom pro děti hodně zábavné. Teď ještě vymyslet, co pošleme na oplátku zpátky Jendovi.

20150109_080245

Kolečka z barevné okenní fólie. Děti si tuhle aktivitu vymyslely samy, když jsem uklízela vánoční výzdobu na jejich okně. Sesbíraly mi pod rukama kolečka (původně vánoční ozdoby) a poprosily o další. Teď je na okně čile skládají do nejrůznějších tvarů i cestiček a zároveň zkoumají, jak funguje míchání jednotlivých barev.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Fotodeník, Homemade, Jak je zabavit. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Zabavili jsme se v lednu

  1. Amelie napsal:

    Krásně se bavíte. A to je fajn, však ono se říká: „Kdo si hraje, nezlobí.“ Ta barevná kolečka na okně vypadají skvěle.

  2. Vanilka napsal:

    Kinetický písek. Já neustále žasnu nad tím, co všechno existuje.

  3. Lenka napsal:

    Upřímně nechápu, kde na to všechno berete (bereš) čas! Obdiv, závist a výčitky svědomí… :-/
    Ale teda kinetický písek je úžasný, potvrzuji! My dostali od Ježíška „jen“ kilovku, ale myslím, že arsenál rozšíříme k Jiříkovým narozkám. Nemáte náhodou někdo zkušenost, co to udělá, kdybych smíchala dvě různé značky?
    A názor na lego sdílím!

    • Alinka napsal:

      Leni, buď naprosto v klidu. Já narozdíl od tebe nemám dvě zaměstnání. Nehlede na to, že většina těch aktivit spočívala v tom, že jsem dětem vyndala něco hotového a nechala je, ať se zabaví samy.
      To nevím, co se stane, ale teda asi bych to nemíchala :(. Nejsem si úplně jistá, jestli používají stejný ten pojivový materiál.

  4. Pingback: Zabavili jsme se v březnu | Alinčin blok

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s