Barborčina hlásná trouba – 1. díl

Já: „Ty jsi moje holčička.“
Barunka: „Ne, kluk.“
Já: „Kluk? A kde máš pindíka?“
Barborka (bez zaváhání): „Tady …“ ukazuje si na zadek „vzadu.“

Barunka: „Babi, chceš něco vidět?“
Babi: „Jo.“
Barunka: „Tak zavři oči.“

V herně jezdí Barborka v dětském autíčku, žene se ke mě a s výkřikem: „Mami, mami, honěj mě policajti!“ se za mě schovává.
Po chvilce vyleze jakoby nic: „Dobrý, už jsem se na ně vykašlala.“

Barunka: „Ty …“ ukazuje na mě „a já jsme holky. A vy …“ ukazuje na manžela a Matyáše „jste kluci.“
Já: „A jak se to pozná?“
Barunka: „Že maj pindíka a pusu.“

„Já jsem prťous.“ Po chvilce zaváhání dodá: „… ale velkej.“

Chce si obouvat holinky do mrazu. Chvíli se dohadujeme. Nakonec rezignuju: „Dobře, ale upozorňuju tě, že ti bude zima.“
Barboka blazeovaně: „Já tě upozorňuju, že mi to vůbec nevadí.“

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Barborka, Co přinesl den. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Barborčina hlásná trouba – 1. díl

  1. 🙂 u nás je taky diskuze o pindících holčičkách a klucích na denním pořádku…

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s