Zabavili jsme se v červenci

Ne, že by se u nás nic nedělo, právě naopak. Pokud se mi mozek v tomhle vedru úplně neuvaří, naše prázdninové deníčky poctivě doplním dřív, než zas vyrazíme za dalším dobrodružstvím. Jako prevenci varu ve vlastní šťávě můžete vyzkoušet některý z jednoduchých tipů od Jany zlesa tady nebo tady.

2015-08-09_174824

Červenec jsme trávili převážně na chalupě a tak mohl být ve znamení prasárniček – tvoření, na které si s dětmi doma běžně netroufnu. Venkovní terasa však snese doslova cokoli a děti se mohly vyřádit. Téměř každý den malovaly temperami. A to nejen proto, že se mohly rozmáchnout a nedbat případného nepořádku (prostřední fotka je stůl po akci). Ale taky proto, že už mě přestalo bavit kupovat tempery po malých tubičkách. Trochu mě nakopnul tenhle příspěvek (mimochodem vřele doporučuji celý blog) a taky to, že jsem „flaškové“ tempery viděla u Matyáše ve školce, jen jsem se vždycky zapomněla zeptat, kde je kupují. I zapátrala jsem a našla barvy v láhvi od firmy JOVI. Jedna stojí kolem 100 Kč a za měsíc opravdu intenzivního malování děti vyplácaly z každé tak pětinu. Tempery jsou pro děti jednodušší než vodovky, protože se nemusejí rozmývat. To je pro Barborku ještě moc těžké (a pro Matyáše zase příliš pracné). Naproti tomu do tempery jednoduše namočíte štětec a malujete. Barvy jsou syté a dají se i mnohem snáze míchat.

20150707_094629

Foukací fixy – měla jsem je koupené už dlouho, ale právě proto, aby nebyly všude, jsem je nevyndavala. Teď se hodily a zabavily překvapivě dobře. Ve spojení s kreslícími šablonami nebo bez nich.

20150715_103430

Taky konečně došlo na tvorbu domácí modelíny. Použila jsem tenhle recept s tím rozdílem, že jsem potravinářské barvivo míchala až do hotové modelíny (používám tekuté, s práškovým by to asi nešlo). Dvě poznámky – zaprvé modelínu je třeba OPRAVDU DOBŘE prohřát, nejméně pět minut od chvíle, co získá modelínovitou konzistenci, jinak se bude strašně lepit. Napoprvé jsem prohřívala jen asi dvě minuty a byla hodně mazlavá. Zadruhé – přesně dodržte stanovené množství všech surovin. Neměla jsem odměrku a při jednom pokusu jsem dala příliš mouky a vznikla z toho spíš guma (ne, že by to dětem nějak zásadně vadilo, ale příliš to nedrželo tvar). Máte Vy nějaký osvědčený recept na modelovací hmotu?

20150724_145648

Tuhle srandičku dovezla kamarádka. Motýlci a ptáčci – postupně sloupáváte ochranné vrstvy samolepek a na obnažené lepidlo sypete různobarevné třpytky, čímž vznikají moc pěkné obrázky. Kupováno v Tchibu (momentálně nemají, ale určitě se to v nabídce zase objeví). Zabavilo všechny, jen pozor, je třeba počítat s tím, že třpytky pak budete mít doslova všude (Barborka jich má pár ve vláskách ještě teď).

20150727_101048

Malování pro nejmenší (ale dodneška moc baví i Matyáše), u kterého se naopak nepořádek neudělá vůbec žádný – vodové omalovánky. Je jich obrovské množství, pro inspiraci třeba tu. Dítě „maluje“ po papíře jen štětcem namočeným ve vodě a barvy se samy objevují.

akvarko 20150722_080625

V Méďovi Pusíkovi jsme našli návod na výrobu papírového akvárka a ve Sluníčku pro změnu papírové rybičky na zavěšení. Bednu od banánů jsme pomalovali temperami, stejně tak i různé klacíky, které jsme našli (jako korály a vodní rostliny). Kámen porostlý mechem a láhev se vzkazem trosečníků už jsou jen drobnosti na dotvoření. V původním návodu byly provázky navázané na knoflících. Ty jsme neměli a tak jsem zaimprovizovala klacíky. To bylo nakonec lepší, protože namotáním na provázek se dá měnit délka provázku – hloubka ponoru rybky. Díky proříznuté mezeře ve stropě akvárka se naopak rybky mohou pohybovat doprava/doleva.

2015-08-09_174108

Kamrádka také dovezla zajímavé hry od výtvarnice Lucie Ernstové. Hry jsou jednoduché a za pomoci dospělého je zvládnou i menší děti. Díky skládacímu formátu je zase lehce přibalíte do prázdninového zavazadla. Tyto hry a mnoho dalšího můžete koupit v Luciině obchůdku Duhová kočka nebo na fleru.

20150715_153019

Navštívili jsme zámek Benešov nad Ploučnicí, kde bylo šermířské představení pro děti. Doprovázela nás i neteř Anička. Barborku divadýlko moc nezaujalo, Matyáška naopak víc, než jsem čekala (nemá divadlo zrovna rád). Ale co se jim líbilo, byla možnost vyzkoušet si zbraně – meče, kordy, dýky, sekery. Byl to trochu rodičovský adrenalin.

krystaly

A trochu pokusování. V jedné mističce je obarvená voda s cukrem (fialová), ve druhé voda se solí (modrá). Ponořili jsme do roztoku i drobné předměty (šišku, skořápku, provázek) a všechno vystrčili na sluníčko. Zatímco z cukerného roztoku se stal jeden velký kompaktní bonbón, ze slaného roztoku se naopak vytvořila spousta drobounkých krystalů.

kuchynka

Velká kartonová krabice, na jejíž vršek jsem nakreslila plotýnky, trocha nepoužívaného nádobí a příborů, staré utěrky, písek, lístky stromů, tráva a cokoli najdete, kyblík s vodou – a zahradní kuchyňka je hotová. Bohužel kartón nepřežil vydatnou noční bouřku, ale i tak bylo o zábavu na dvě odpoledne postaráno.

filcjidlo

Barborka už je velká holčička. Proto ji navštívila dudlíčková víla. Už když jsem oddudlíkování řešila u Matyáše, nepodařilo se mi vymyslet žádný přijatelnější způsob. Dírky prostřižené v dudlíku mu absolutně nevadily, dobrovolně se dudana vzdát nechtěl (že by ho třeba dal popelářům nebo zabalil pro jiné miminko) a násilím jsem mu ho brát nechtěla. A tak jsme si začali povídat o tom, že jednou v noci přiletí dudlíčková víla, dudlíka odnese a namísto něj zanechá nějaký dárek. Když mi přišlo, že je s tím dostatečně srozuměný, dudlík jednoho dne v noci zmizel a na místo něj na Matyáška ráno čekala autodráha. U Barborky jsem zvolila stejný postup s tím rozdílem, že víla jí výměnou za dudlíka přinesla spoustu ovoce, zeleniny a pečiva na vaření i do obchůdku. Kupováno tu a je naprosto úžasné.

Pokud jde o úspěšnost oddudlíkovací metody – obě děti měly cca od čtyř měsíců dudlíka výhradně při usínání, čím bylo všechno jednodušší. Díky víle přijaly jako fakt, že dudlík je pryč. Nedožadovaly se ho a pochopily, že už jsou na něj prostě velké. Samozřejmě pár dní trvalo, než se naučily v klidu usínat bez něj. Pak je třeba obrnit se trpělivostí. Ale byly to opravdu dny (u Matyáše asi dva, u Barunky asi týden). A pak začali oba dva hrdě chodit a všude hlásit, že už jsou velcí, protože nemají dudlíčka. Rozhodně mohu tenhle postup doporučit, pokud se tuhle situaci chystáte řešit.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den, Fotodeník, Jak je zabavit. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na Zabavili jsme se v červenci

  1. Akvárko je úžasné a super tip na ovoce a zeleninu, moc se mi líbí..moc děkuji za zmínku o nás a přeji krásný zbytek prázdnin

    • Alinka napsal:

      To jídlo je fakt boží. Sice paní trošku trvalo, než všechno našila (což je při takovém množství pochopitelné), ale třeba s ovocem a zeleninou z Ikey se to nedá absolutně srovnat. Je to všechno precizní, promyšlné. Prostě krásné.

  2. Milan napsal:

    A co takhle normální akrylátové barvy/laky? Jsou také ředitelné vodou, jsou syté, snadno se mísí (a vyrábějí nové odstíny) a v zásadě jsou i levnější než speciální barvy – tempery pro začínající malíře.

    Fotka s kordy mne trochu vyděsila. Naši kluci měli v dětství spoustu mečů a šavlí, ale nikdy špičaté kordy. Nikdy jsem neměl pocit, že máme dětí příliš moc.

    Dovolím si doporučit toto video, které by se Vašim dětem mohlo líbit:

    • Alinka napsal:

      Přiznám se, že nevím, co máte na mysli a jakmile čtu slovo lak, představím si něco, čím se třeba lakuje auto :). Pokud myslíte klasické akrylky, tak ty bych dětem zatím nedávala, protože jakmile zaschnou, už je nedostanu dolu ani z oblečení, nábytku nebo čehokoli jiného (naopak tempery jdou v pohodě umýt a vcelku dobře vyprat). Navíc si nejsem úplně jistá, jak by to dopadlo, kdyby dítě takovou barvu třeba olízlo (tempery sice taky nejsou úplně nezávadné, ale neměly by nějak zásadně ublížit). A pokud jde o cenu, tak levněji mi rozhodně nevycházejí. Ale mám takový pocit, že máte asi na mysli něco jiného. Hoďte kdyžtak odkaz, prosím.
      Nevím, jestli jste někdy zblízka viděl šermířské zbraně. Nejsou totiž vůbec ostré – rozhodně tím nic neuříznete ani neuseknete. Naopak jsou velmi tupé, aby se sami šermíři při nějakém neopatrném manévru zbytečně nezranili. Ano, určitě by se tím dalo dobře vypíchnout oko (to se dá koneckonců s klackem taky) a nebo někoho ošklivě uhodit, pokud se rozmáchnete (na to zase byly zbraně dost těžké – děti je sotva uzvedly – o moc víc než je to na fotce, se jim to nepodařilo). Takže spolu rozhodně nešermovaly – krom prostého faktu, že jsem jim vzájemné bitky zakázala a ony to respektovaly. Nechci to nijak zlehčovat, přiznávám, že by si v nestřeženém okamžiku skutečně mohly ublížit, ale měla jsem je neustále na očích a pokud mi přišlo, že situace začíná být přes čáru, upozornila jsem je na to. Přišlo mi zajímavé, že si mohly meče potěžkat, vzít do ruky, aby měly představu, co to vůbec meč je a jakou třeba musí mít šermíř sílu. Ono je to podobné jako některé mé kamarádky omdlévají z faktu, že Matyáš smí (pod dohledem) krájet ostrým nožem. Mě osobně to přijde naprosto v pořádku.
      Vídeo mi nejde z nějakého neznámého důvodu spustit, ale zkusím to ještě přes mobil. Děkuju za doporučení ;).

  3. E. napsal:

    Na plastelínu jsem si oblíbila tenhle recept bez vaření:
    2 a půl hrnku hladké mouky, 1 hrnek jemné soli, 3 lžíce slunečnicového oleje, 2hrnky horké vody, 4 šuměnky – různé příchutě nám dají různé barvy. Dobře promícháme suché ingredience, potom přidáme horkou vodu a olej. Ručně hněteme na prkýnku, dokud hmota není hladká. Pokud lepí,
    přidáme mouku. Uchováváme v igelitovém sáčku v lednici, kde vydrží i několik týdnů.

    Akvárko se vám moc povedlo! Ten pokus s cukrem a solí zkusíme. Nad hrami od Lucie Ernestové přemýšlím – bavily Barborku? Doporučila bys je?

    • Alinka napsal:

      Jééé, děkuju. Má to konzistenci zhruba jako Play-doh? A co to je prosím šuměnka (napadá mě jen řeka ze Čtyřlístku)?
      Barborka je hrála a docela ji bavily, ale myslím, že hlavně proto, že to bavilo starší děti. Bez pomoci dospělého by to ještě nezvládla.

  4. Martina napsal:

    Od Lucie Ernestové máme Cestovatelské hry, koupila jsem je k narozeninám svému muži geografovi a byl nadšený, až děti povyrostou, zahrajeme si všichni. Určitě chci přikoupit ještě alespoň ty Přírodovědné hry a budu ráda za recence těch vašich. Jinak je lze koupit i Bráně k dětem…

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s