Prázdninový deníček No 1: Chalupa

Pokud byste stejně jako Sedmi měli pocit, že jsem Vám nějak vypadla ze čtečky, tak vězte, že nikoli. Žijeme a jsme v pořádku. Jednoduše jsem si v průběhu léta užívala krásy světa offline. Tohle bylo na nějakou dobu pravděpodobně poslední léto, které jsem si s dětmi mohla zařídit po libosti bez ohledu na počet zbývajících dnů dovolené, takže jsme toho náležitě využili. Ale už mě svrbí prsty, wifina sviští a z pod vrstvy prachu jsem vydolovala noťas. A nejprve pro Vás (a hlavně pro sebe) ono slibované shrnutí našich prázdninových dobrodružství.

… … …

Podstatnou část léta jsme strávili na chalupě na severu. Tam vám je taková pohoda. Nic nemusíte. V ideálním případě ráno vypustíte zvěř ze dveří, jednou za hodinu zběžným pohledem z hamaky zkontrolujete, jestli nevisej hlavou dolů ze střechy nebo je nesežraly sousedovic ovce, případně je po hodinovém koupání zimou promodralý odlovíte z bazénu či rozsoudíte žabomyší spor o prd, a vrátíte se k rozečtené knize.

Když máte tak hodnou sestru jako já, dostanete v poledne výborný oběd a další mňamku k večeři. Když na zvoničce ve vsi odbije klekání, zaženete cikáňata do vany a oloupete z nich vrstvu hlíny, barevných bobulí a zbytků blíže neidentifikovatelného čehosi, k čemuž je lépe nečuchat. Když je ubzdíte do postelí a oni (konečně!) padnou za vlast, klábosíte s návštěvami, čtete, koukáte do plamenů a co chvíli čucháte, jestli už se v popelu dopekly brambory, nebo pozorujete hvězdy a roje světlušek.

chalupa3Zvládli jsme už každoroční klasiku – Hřenské soutěsky, ZOO Děčín (dvakrát), Hopsárium, brodění Kamenicí. Navštívili Benešovský zámek. Lezli po kopcích – Chřibský vrch, Střední vrch, Studenec. Vyjeli jsme lanovkou na Komáří vížku. Přivítali návštěvy z Prahy i z Moravy.

chalupa1

Matyáš na kole ujel přes 14 kilometrů a zlepšuje se každou jízdou. Bohužel Barborka mu zatím na odrážedle nestačí a i když perfektně drží rovnováhu, tajemství šlapání jí zatím zůstává dokonale skryto. Sedačku na dospělácké kolo nevedeme (nehledě na fakt, že bych ji už ani neuvezla), takže pořádně jezdit mohl hlavně s tatínkem, který pro změnu nebyl z pracovních důvodů zas tak často po ruce.

Zjistili jsme, že vycházka ke kostelu vzdálenému vzdušnou čarou 400m vydá na celé odpoledne. Že naučit děti hry našeho dětství jako Král vysílá své vojsko, Rybičky rybičky, Slepou bábu nebo Krvavý koleno (to zaznamenalo obzvlášť velký úspěch) je zábava pro všechny. A že když potkáte na louce stádo lučních kobylek čítající několik stovek jedinců, už nikam dál nedojdete.

chalupa2

Pláč, křik, nikdy nekončicí handrkování o tom kdo komu kde kolik a za co, kňourání, vztekání, dětská moudra (která jsem vůbec nezvládala zapisovat a teď mě to mrzí), veselé hulákání a spousta smíchu. Ticho.

A taky borůvky, meloun, meruňky a maliny. A vedro na padnutí, voda jak led i jako kafe a stromy, co šumí. Spousta vos a pár žihadel. A dva dny Barborčiných horeček blížící se čtyřicítce (pochopitelně ve chvíli, kdy jsem s dětmi byla na chalupě vyjímečně úplně sama). Odřená kolena a pár modřin. Grilovačka a buřty u ohně. A filmy na projektoru dlouho přes půlnoc. Úplně poslední zbytky likéru z černého bezu. Upatlaný pusy a špína za nehtama, co vůbec nejde umejt. Kamarádi malí i velcí.

Takhle si představuju léto.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den, Fotodeník. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Prázdninový deníček No 1: Chalupa

  1. Sedmi napsal:

    Parádní léto 🙂 já to s tou chalupou nebo domem budu muset už nějak rozseknout…

  2. Shareen napsal:

    Myslím, že z hloubi duše chápu.

  3. Lenka napsal:

    Už jsem si říkala, že Ti snad zavolám, jestli jste ještě na světě… 😉 A těším se na přísun článků, když jsi nás tak dlouho zanedbávala 😉
    Jinak za mě – léto budiž pochváleno. Se začátkem podzimu jsem tvrdě dopadla na zem, už jenom proto, že množství špinavého prádla se ztrojnásobilo – pochopitelně, vezme-li se v úvahu, že kluci strávili většinu času nahatí 🙂

    • Alinka napsal:

      Neboj, žijem ;). Btw. nedlužíš mi mejla? 😉
      No já musím říct, že jsem ted zrovna ráda za trochu řádu, který se nám školkou do života vloudil. A snad mě čeká i pár volných dopolední, než vpadnu do procesu (to bude teprve masakr).

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s