Když se rozhodnete zachránit Titanik

Matyáškovu posedlost Titanikem jsem už zmiňovala. Začalo to nevinně – obrázkem na zdi v restauraci na Mezné. Koukal na něj po celou dobu oběda. Pokračovalo to IQparkem v Liberci, kde si můžete na vlastní kůži vyzkoušet průchod chodbou na potápějící se lodi. Od té doby jsme si o Titaniku už přečetli všechno možné i nemožné, asi tak 30x kolem dokola a zpátky, povídali si o něm večer před spaním namísto pohádek, zhlédli nespočet „filmíků“ na YT, nakreslili desítky obrázků potápějící se lodi a postavili ještě víc plavidel z lega, která pak děti nemilosrdně topily ve vaně.

Když přišla kamarádka s nápadem, že novoroční hra pro děti by mohla spočívat v přesunu časem a pokusu o odvrácení katastrofy, bylo mi jasné, že to bude trefa do černého.

titlapbook1

Lapbook jsem měla v hlavě už dlouho, jenže nebyl čas. Klasika. Ale tohle mě dokopalo. Takže jsem strávila tři velmi dlouhé večery u počítače a pak ještě jeden s nůžkami, lepidlem a lepicí páskou. Zážitek, to vám řeknu. Ale dílko, kterému s nosem nahoru říkám „kniha“, bylo na světě. Matyáš nadšený, napoprvé jsme museli přečíst všechno najednou. A to byl teprve začátek.

Pokud byste si chtěl někdo stáhnout podklady k vytištění, můžete zde. WP mi nedovolí vložit nic jiného než .pdf, takže pokud chcete přímo word, pište si mailem.

titanic1

Motivačka byla jednoduchá – díky možnosti cestovat v čase (kterou jsme nijak zvlášť neprožívali) jsme se octli mezi pasažéry Titaniku. Jelikož přicházíme z budoucnosti, víme, co loď čeká. Ale uděláme všechno pro to, abychom srážce s ledovcem zabránili.

První byla na pořadu dne výzdoba. Tempery a vééééééliké balicí papíry. Zapojili se všichni bez ohledu na věk. U některých dospěláků vyvolávala sedmihlavá tlupa pobíhající prostorem se štětci namočenými v barvách stavy úzkosti, ale s nikým to neseklo (ač jsem v některých případech měla vážné obavy). Oblečení se vypralo, podlaha utřela a ten koberec, ten holt zůstal trochu modrý, no.

Zato jsme po celém domě měli upomínky toho, že jsme na lodi – kotelnu, kapitánský můstek, na záchodě okýnko pod čárou ponoru, abyste při výkonu mohli pozorovat ryby. Taky nespočet výhledů na vodní hladinu, některé dokonce s již nebezpečně vyhlížejícími ledovci.

titanic4

Takové nalodění, to není žádná sranda. Prvním úkolem bylo, si řádně zabalit. V jednom z pokojů jsme rozházeli několik sad kartiček s předměty. Děti je napřed sbíraly tak, aby měly pokud možno od všeho jeden. Potom měly za úkol vybrat ty věci, které by si s sebou zabalily na cestu lodí přes moře – mezi předměty bylo i několik bizarních kousků. Zatímco koně na palubu nevzal nikdo, palmu přibalili hned dva výtečníci (jeden pro jistotu hned několikrát – vysbíral totiž ty, které ostatní nechali ležet). Pak jsme si společně povídali o tom, co je třeba s sebou brát, proč se některé věci hodí méně a jiné více a na co určitě nezapomenout.

Když bylo zabaleno, dostal každý lodní lístek, který dle vlastního uvážení vyplnil, ti kreativnější si z něj udělali omalovánky.

Pokud už jste někdy jeli lodí po moři, pak jistě víte, že to pěkně houpe. Dům se nám rozhoupat nepodařilo, ale večeře servírovaná na půlkách tenisáku pro představu bohatě postačila.

Na žádné zaoceánské lodi nesmí chybět taneční zábava. Ta naše měla grády. Už jen proto, že jsme si ji zpestřili bláznivými kostýmy.

titanic3Co udělat pro to, abychom zabránili srážce? S kapitánem nebyla rozumná řeč – ten šílenec se s námi řítil ledovcovým polem na nejvyšší rychlost a odmítal zpomalit nebo pustit kormidlo. Pokud jsme nechtěli skončit jako nanuky ve vodní lázni, zbývalo nám jediné – zničit ledovec.

Teoretická příprava je základ. Voda, led, sůl, je též dobré míti s sebou chemika. My ho naštěstí měli. Vysvětloval proč se voda mění v led, proč led plave, proč je objemnější než voda a co s ním udělá sůl. Děti si vyzkoušely, jak těžké je takovou ledovou kru rozbít a co se stane, když na ni vyhrcnou hrnek horké vody. Off topic – Matyáše strašně zajímalo, co se stane, když na lodi vypukne požár, takže jsme jich hned několik založili.

Sůl se na základě pokusů zdála být velmi efektivním ničícím prostředkem. Zvlášť když náš milý chemik přišel s vynálezem speciálních solných střel (nějak jsme to navlíknout museli, že?), které mohou ledovec rozbít na cimprcampr. Jenže taková střela není zadarmo. Celý jeden den plnily děti nejrůznější úkoly – procvičování čtení pro školáky, vyjmenovávání zvířátek pro ty menší nebo sportovní výkony pro všechny. Za každý splněný úkol byla jedna střela. Celkem jich nasbíraly kolem osmdesáti.

titanic2

Když padla tma, přijali jsme od neznámé lodi zprávu v morseovce, která zněla jednoduše: „LEDOVEC“. To už bylo všem jasné, že jde do tuhého. Na zasněženém poli jsme si vyzkoušeli, co to znamená následovat světlo majáku, který by nás snad mohl provést ledovým polem. (Původní záměr byl zvěř trochu utahat, nicméně nakonec po nočním poli běhali všichni – děti i dospělí – a hádejte, kdo měl jazyk na vestě dřív.)

Jenže i majáky nakonec zhasly a my se ocitli tváří v tvář ledové hoře. Byla vyhlášena evakuace. Děti si měly ze svých zabalených předmětů (rozuměj kartiček z dřívějšího úkolu) vybrat pouze šest (a později dokonce jen tři), které by si s sebou vzaly jako nejnutnější. Opět následovala diskuse (jojo, já vím, že v takové chvíli není moc času na řečičky, ale vždyť přece dokážeme tak trochu cestovat v čase) o tom, co si děti vybraly a proč.

Když byl ledovec skutečně na dohled, nastal čas na střely. Děti dostaly prázdnou čtvercovou síť a na druhém papíře tvary ledovců (podobně, jako když jsme ve škole pod lavicí hrávali lodě). Mohly libovolně střílet (hlásit souřadnice), přičemž při každém pokusu jim pochopitelně jedna střela ubyla. Bylo to jen tak tak, ale rozsekaly všechny na maděru. Titanik byl zachráněn. Druhý den slavnostně vplul do New Yorku, kde byl odměněn Modrou stuhou.

Hani, moc děkuju za nápad, přípravu i realizaci. Za nás bomba!

A pozor, pro milovníky Titaniku připlouvá 10. února do Prahy obří výstava.

Pokud jste dočetli až sem a furt nemáte dost, koukněte na příslušnou nástěnku mého Pinterestu (bohužel Pinterest začal pro šmírování nástěnek vyžadovat registraci, takže pokud netušíte, o co kráčí, jukněte na jeden z mých starších článků).

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den, Homemade, Jak je zabavit, Kam vyrazit. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Když se rozhodnete zachránit Titanik

  1. avespasseri napsal:

    To je ovšem pořádně promakaná akce 🙂 Jestlipak Matyášek není převtělený kapitán Titaniku, který teď dumá nad tím, jestli to nějak nemohl zachránit… tak snad zjistí, že prostě nemohl 🙂

  2. Alena napsal:

    Páááni, takový projektový den by vám v leckteré škole záviděli! To je velká inspirace na léto – nepřipravíme něco podobného dětem na „mamanici“?

  3. h napsal:

    Nejlepší byla Matyáškova hláška z druhého večera: „Dneska nebudu spát. Možná se potopíme.“ 😀

  4. narunill napsal:

    Super nápad, až dostatnicuju, tak se snad pokusím vymyslet nějakou bojovku pro děti kamarádů 🙂

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s