Manipulativní rodiče (čtenářská recenze)

V dubnu mi přišla emailem nabídka na recenzní výtisk knížky Manipulativní rodiče. Když jsem se v květnu dostala k odpovědi, cítila jsem se za pozdní reakci natolik blbě, že jsem souhlasila, aniž bych si o knížce či její autorce cokoli zjišťovala. A byla jsem pak dost překvapená ;).

manipulativni rodice
Autorka Isabelle Nazare-Aga je francouzská psycholožka a psychoterapeutka, která se ve své praxi dlouhodobě zaměřuje na fenomén manipulace v mezilidských vztazích.

Vzhledem k tomu, že mi knihu z nakladatelství sami od sebe nabídli k recenzi, předpokládala jsem, že se problematikou zabývá spíše z pohledu rodiče a že se tak zařadí mezi další knihy typu R&R, které radí, jak se vyhnout manipulaci vůči dětem při výchově. Ha, chyba lávky (nesmějte se, opravdu mi ten podnadpis nedotekl).

Kniha je totiž psaná především pro děti (oběti) manipulativních rodičů. Velmi sáhodlouze a podrobně popisuje, jak takového patologického manipulátora bezpečně poznáte a na mnoha drobných kazuistikách ukazuje, čeho všeho může být schopen.

Já sama jsem manipulativní rodiče neměla, přesto mám s narušenou osobností tohoto typu velmi blízkou zkušenost, protože jsem s takovým člověkem sedm let žila. Nejsem tak vyloženě cílová skupina, přeci jen vztah mezi partnery je v mnoha ohledech jiný než mezi rodiči a jejich potomky. Přesto mohu zodpovědně prohlásit, že pokud máte podezření, že by vaši zploditelé (nebo jiné blízké osoby v rodině) mohli být manipulátoři, je tohle pro vás povinná četba. Text vám totiž může doslova otevřít oči.

Kdybych si knihu bývala přečetla před dvaceti lety, mohla jsem si ušetřit (nebo aspoň výrazně zkrátit) jedno velké trápení. Dnes už mi „jen“ naháněla husí kůži při jitření starých (a dávno radši zapomenutých) vzpomínek. Nejednou jsem si tak opakovala „To je přesný, to je naprosto přesný!“ a zpětně jsem tak pochopila spoustu věcí. Autorka skutečně mlátí nejeden hřebík po hlavičce a jsem si naprosto jistá, že její knihy mnoha lidem změnily a ještě změní život. Aha momentů jsem při čtení zažila hned několik.

Na druhou stranu pro člověka, který s něčím takovým nemá přímou zkušenost, bude kniha asi jako z jiné planety, protože se obávám, že nemůže úplně pochopit, o čem vlastně mluví.

Na to kolik času je věnováno identifikaci manipulativní osobnosti, zbývá kupodivu velice málo místa (jen něco málo přes 10%) na možnosti řešení takto narušeného vztahu. Je to pravděpodobně z části dáno faktem, že jedinou skutečně funkční radou je vyklizení pole, a to se dá shrnout na několika málo stránkách.

Co mi ale v knize vyloženě chybělo (netuším, zda to již neobsahuje některá z předchozích) je způsob vzniku (nebo alespoň hypotéza a o způsobu vzniku) manipulativní osobnosti. Autorka asi na dvou místech mezi řádky spíš mimochodem zmiňuje, že patologického manipulátora neutváří prostředí ani výchova. To je vše.

Ráda bych věděla, kde se ony manipulativní osobnosti berou a proč. A speciálně jako matka chci vědět, jak z dětí neudělat manipulátory a (což je možná ještě důležitejší), jak je vychovat, aby se v budoucnu nestaly obětí manipulátora. Vlastně obecně bych čekala více o obětech – zda mají nějaké shodné vlastnosti (psychologické profily), jak někoho takového identifikovat, jak mu případně pomoci (krom toho, že mu dám přečíst tuto knihu).

Druhá výtka patří samotnému textu, který je hodně náročný na čtení, plný cizích, pro laika neznámých výrazů, občas vyloženě nesrozumitelný (některé pasáže jsem četla i 5-6x). Připadalo mi, že místy se jednalo i o zbytečně krkolomný překlad.

Celkově se mi knížka líbila a rozhodně bych ji doporučila tomu, kdo má s manipulativním rodičem (člověkem) co do činění. Stejně tak si já sama časem rozhodně pořídím i autorčinu další knížku Láska a manipulace, která pojednává právě o partnerských vztazích.

PS: Když mi moc milá slečna z nakladatelství Portál v květnu obratem odpovídala, že knížku posílá, neopomněla dodat, že na článek nespěchají, že se spokojí s měsíční (případně i delší) lhůtou. No a sami vidíte, kolikátého dneska je. Klasika (schválně, jestli mi zas někdy něco pošlou;)).

Uložit

Uložit

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Zápisky laskavého čtenáře. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Manipulativní rodiče (čtenářská recenze)

  1. jolana88 napsal:

    Pokud vím – jsou to „rození“ (patogenní) psychopatičtí narcisté. Nejen dr.Koukolík je nazývá deprivanty. V praxi se k jejich „odhalení“ užívá vcelku vypovídající test (PCL-R ). Oběti skutečně mají dost společného – hlavně víru v „dobro“ každého člověka – svědomí – což ovšem pro psychopaty neplatí 😦 btw: I když v podstatě manipulaci v různé míře zkoušíme všichni (děti nejsou výjimkou) – nejsme všichni manipulátoři. O manipulaci jako takové hezky a srozumitelně přednáší I. Toman.

    • Alinka napsal:

      No to jsem pochopila, že se tak „narodí“, ale proč? Opravdu je to úplně bez příčiny? Prostě každej dvacátej je manipulátor? Ententýky dva špalíky? To se mi moc nechce věřit (i když to tak samozřejmě být může). Jsem přesvědčená, že „něco“ funguje jako spouštěč. Oni jsou vpodstatě nemocní, mají pokřivené vnímání reality i sebe sama a někde k tomu museli přijít.

      • jolana88 napsal:

        Nejen podle dr.Hareho (a dalších) – se u „těžkých“ jedinců nejedná jen o sociopatii, ale přímo psychopatii; Stále více převládající názor – je to genetická odchylka, nikoli nemoc. (evol. biologové říkají, že svým způsobem se jedná o „výhodu“ pro přežití). Tak jako se někomu narodí autík, někomu se narodí psychopat. Jelikož se „množí“ vcelku bez problémů (mívají více dětí – byť se o ně nestarají), z jednoho procenta před lety se dnes usuzuje na cca 3% populace. (v ČR cca 120tis.)

        • Alinka napsal:

          Ufff, to je docela mazec. Veškeré mé poznatky z genetiky jsou z doby před dvaceti lety, kdy jsme ji brali na gymplu, takže se omlouvám, že v tom ještě rýpu (dost mě to totiž zaujalo). To by znamenalo, že za určitou dostatečně dlouhou dobu budou ze všech lidí manipulátoři? To se mi nějak nezdá (s ohledem na to, jak dlouho už lidstvo existuje). Procento genetických odchylek by mělo zůstávat v rámci populace víceméně stejné, ne?

  2. Vivien napsal:

    Knížka Láska a manipulace mě podržela, když jsem prchala z manželství s manipulátorem. Také díky ní jsem si přestala připadat jako hysterka, která si neváží toho skvělého chlapa, co si ji vzal – tak jej většinou vnímalo okolí. Další kniha téže autorky se jmenuje Nenechte sebou manipulovat.

  3. Sedmi napsal:

    Jo, to by bylo na dlouho, taky jsem četla a mám vlastní zkušenost…

  4. nominek napsal:

    Myslím, že ta ke konci zmiňovaná knížka Láska a manipulace by se hodila mé kamarádce, doporučím jí ji.

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s