Zastavit čas …

Málo a špatně jsem spala. V 6:17 zapínám počítač, protože jsem na mrtvici z toho, kolik mám práce a nemám tušení, jak ji všechnu stihnout. Místo, aby ubývala (soudě podle toho, kolik hodin jí v posledních týdnech věnuju), neustále se hromadí. Za jeden vyřízený email přijdou tři další. Ačkoli si to jindy moc neberu, dneska mě to nějak stresuje. Mám pocit, že se nemůžu pořádně nadechnout.

O hodinu později se pohádám s manželem. Mám přece mít pátky volné, ne? Jako vždycky v podobných chvílích se vytasí s výpočtem mé hodinové mzdy, která je momentálně horší než nabízí Mekáč za rozdávání letáků.

Neschopnost mých dětí vykonat všechny potřebné ranní úkony v relativně rozumném časovém horizontu (rozuměj do hodiny) zrovna dnes nabývá netušených rozměrů. Vztekám se. Na děti, na muže, na celý svět i sama na sebe.

Během dopoledne bych měla udělat množství práce asi tak za tři lidi, zabalit sebe i děti na víkend a odjet směr Karlovy Vary. Cestou, kterou jsem v životě neřídila, navíc v pátek odpoledne a přes město, což mě stresuje snad ještě víc než všechno ostatní dohromady.

Jedu jak fretka. Nestíhám snídat, obědvat ani si vyčistit zuby. V půl jedné sprintuju do školky pro děti. A zpátky k počítači dokončit aspoň to, co nejvíc hoří. Čas mi protéká mezi prsty rychlostí blesku. Potřebovala bych ho zastavit. Aspoň na malou, malilinkatou chviličku.

Ve chvíli, kdy už už končím s tím, že to prostě nějak dotáhnu večer nebo o víkendu, vyskočí mi na mobilu preview příchozího soukromého emailu z druhé strany zeměkoule. Vidím jen první řádek celé zprávy, která začíná slovy: „Ahoj všichni, mám pro vás hroznou zprávu …“. Víc mi upozornění neukáže. Se zlou předtuchou se třesoucími se prsty snažím ten krám odmeknout. Povede se mi to až napotřetí, načež mi málem upadne.

Ten, s kterým jsem strávila podstatnou část dětství, který společně s mou sestrou zkoušel první kroky a sdílel flašku s dudlíkem, kterého jsem nosila na zádech po zahradě, učila lézt po třešni a říkat sprostá slova, tak ten … už není.

A čas najednou stojí. Jen tak. Jakoby nikdy  nic jiného ani neuměl. Protože v takových chvílích si teprve uvědomíte, co to znamená, když se opravdu nemůžete nadechnout.

Během pár vteřin mi píše sestra, jestli už to vím. Brečíme a dobrou čtvrt hodinu si píšeme zprávy. Přes whatsapp, protože nedokážeme snést pomyšlení, že k svému vlastnímu uslyšíme ještě zármutek té druhé zkreslený signálem mobilního operátora. To už jsme totiž jednou zažily.

V mezičase si na facebooku hledám jeho profil. Když žijete na opačných stranách planety, jsou sociální sítě jedinou možností, jak zůstat spolu. Z fotek se na mě usmívá kudrnatý kluk s pomněnkovýma očima. Posledním postem na jeho zdi, jsou přání k 34. narozeninám před třemi týdny. Nic víc už tam nepřibude. Nikdy.

Bloumám bezcílně bytem. Už nespěchám. Čas pořád stojí … a já ho najednou nedokážu rozběhnout. I když bych sebevíc chtěla …

R.I.P. Peter … please, say hello to grandpa. Don’t worry. He’ll take care of you (he allways did).

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Zastavit čas …

  1. Vanilka napsal:

    Uf… jak jsem tak postupně četla, pluly mi hlavou myšlenky na mého přepracovaného muže, kterému stále opakuju, že nemá cenu se snažit mít všechnu práci hotovou. Ten moment nikdy nepřijde. Pořád se valí další a další úkoly, projekty, problémy. S mým nynějším odstupem ženy v domácnosti mi připadá snadné se prostě zastavit, nechat „zbytek“ práce na zítřek a jít domů.
    Nicméně když jsem četla dále, viděla jsem, jaké řešení si samo našlo tebe. Ano, v takových situacích se najednou čas zastaví. Přeji hodně sil.

  2. Al. napsal:

    Ach, to mě velmi mrzí 😦 Upřímnou soustrast a hodně sil!

  3. E. napsal:

    Je mi to líto. Objímám.

  4. Sedmi napsal:

    Tyjo… Taky jsem si posledních pár týdnů přála zastavit čas… Díky za sdílení…

  5. Lenka napsal:

    Jo… Ach jo.

  6. Alinka napsal:

    Holky, děkuju …

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s