Děti a digitální technologie

Před časem jsem tu zmiňovala Jana Kršňáka a jeho názory na děti a digitální technologie.

Řízením osudu jsem se nedávno dostala na jednu z jeho besed s rodiči. A řeknu Vám, byl to fakt hukot.

Zaprvé mi neuvěřitelně připomínal jednoho známého, takže jsem se prvních 10 minut musela pekelně soustředit na myšlenku, že to opravdu nepřednáší ten dotyčný. Navíc moji pozornost rozptyloval i fakt, že měl každou ponožku jinou.

Když jsem tohle zvládla překousnout, mohla jsem se konečně v klidu zaposlouchat a zapojit do diskuze. Všechno, co říkal, rozhodně dávalo velký smysl jako celek a je mi líto, že Vám to nemůžu doslovně reprodukovat. Ale aspoň uvádím pár základních myšlenek, které imho stojí za zvážení.

(Jedná se o poznámky z toho, co si z besedy pamatuju. Nejsou to moje vlastní myšlenky, byť s nimi velmi souzním. Pokud bych se někde od názorů páně Kršňákových odchýlila, je to nedopatření způsobené jen a pouze mou sklerózou. Ale věřím, že jsem nic nezkomolila.)

  • Dítě do šesti let věku, se bez mobilu/tabletu naprosto obejde. Digitální technologie ho v této fázi vývoje (kdy potřebuje především osahávat, mačkat, cucat, atd. skutečný svět) vůbec ničím neobohatí. Zapoměňte na veškeré appky hlásající rozvoj batolat. Je to laciný (i když bohužel účinný) marketingový trik. Bez nich vaše dítě nebude ani hloupější ani si nezadělává na digitální negramotnost v budoucnu.
  • Naopak existuje důvodné podezření, že nadměrné sledování animovaných pohádek malými dětmi může vést k logopedickým problémům. Dítě se totiž neučí mluvit pouze tím, že jednotlivé hlásky a slova slyší. I mluvení se (stejně jako drtivou většinu dalších věcí) učí nápodobou. Potřebuje vidět tvář mluvícího, jak se pohybují ústa, co dělá hlava, tváře, krk. Vnímat, jak mluvčí pracuje s dechem, které svaly zapojuje. Sleduje-li nakreslenou figurku, která otevírá pusu/zobák/tlamu na všechny hlásky stejně, je dost pravděpodobné, že si návyky zafixuje špatně.
  • Na druhou stranu, pokud čas od času necháte prcka sledovat pohádku na tabletu, abyste si oddechli, hlava mu z toho nevybuchne. Jen prostě nečekejte, že se tím v tomhle věku něco naučí.
  • U školáka už je situace jiná. Za předpokladu, že má fyzickou fázi (viz výše) zkoumání světa řádně zažitou, je na řadě intelektuální zkoumání. A dítě je houba. Učí se naprosto vším. A je úplně jedno jestli to je pohádka v cizím jazyce, výroba slizu, hraní Call of Duty nebo skypování se spolužáky.
  • Vlastní mobil dejte dítěti co možná nejpozději. Záleží na tom, jak dlouho zvládnete vzdorovat. Diskutujte ale o tom, proč ho chce, a přístup na internet/k počítači mu umožněte, pokud o to projeví zájem.
  • Před obsahem je neochráníte. Průměrný český školák se s pornem setká ve čtvrté třídě bez ohledu na to, kolik mu nastavíte filtrů a kolik vydáte zákazů. Internet je všude a dítě si cestu k tomu, co ho zajímá najde (nebo mu ji některý ze zkušenějších kamarádů rád ukáže).
  • Z toho plyne, že nemá cenu zakazovat. Nastavíte-li filtry, učenlivé dítě velice záhy pochopí, že k žádanému obsahu mu sice nestačí klik jeden, ale pět už jo. Zakážete-li slovně, bude zákaz porušovat, a co víc, bude se snažit před vámi skrýt, na co koukalo/co dělalo.
  • To je z pohledu rodiče velmi špatná cesta. Nejrozumnější přístup je, nechat potomka, ať v hlubinách internetu klidně bádá, ale jeho pohyb přiznaně monitorovat (přiznaně v tom smyslu, že dítě ví, že je monitorováno). Zajímat se o to, co zajímá jeho (i přesto, že doopravdy vás to FAKT nezajímá). Diskutovat, vysvětlovat, je-li to třeba i korigovat, případně nabízet alternativu. Jen tak k vám získá důvěru a nebude mít potřebu se schovávat s videi/hrami/stránkami, které vy považujete za nevhodné.
  • Nehodnoťte negativně nic, na co se kouká. Shazujete tím nejen obsah samotný, ale především upřímný zájem svého dítěte. Je zcela irelevantní, že vy osobně považujete Kovyho nebo Taryho za naprosté idioty, vaše dítě v nich totiž vidí vzor. Klidně s ním diskutuje o tom, proč ho tak zajímají, nechte se poučit, sledujte videa s ním, nechte si ukázat jeho svět v Minecraftu. Podpořte ho.
  • Vy chcete, aby dítě umělo internet (a digitální technologie obecně) používat a aby to umělo opravdu dobře. Vývoj jde dopředu neuvěřitelným tempem a kdo chvíli stál, již stojí opodál. Nedokážeme dnes ani domyslet, co nás v digi světě čeká za 20 nebo 50 let. Můžeme se jen snažit na to dítě nějak připravit.
  • Nejvhodnější cesta je uzavřít o používání digitálních technologií regulérní smlouvu. Pozor, dohoda typu „na internetu můžeš být maximálně hodinu denně“ NENÍ dohoda. Je-li pro vás například ona hodina denně maximum a dítě by nejradši fungovalo v režimu „no limit“, smlouvejte. Začněte třeba na deseti minutách, k té hodině se časem doberete. Společně jasně definujte pravidla, a to pro VŠECHNY členy rodiny. Můžete jen těžko očekávat, že potomek nebude závislý na telefonu, když vás neustále vidí s plackou v ruce. Sepište to, podepište a vyvěste všem na očích. Dítě musí na dohodě participovat a vy sami musíte být připraveni dělat ústupky, protože o tom dohody prostě jsou.
  • Poté trvejte na dodržování a počítejte s tím, že dítě při první možné příležitosti zkusí smlouvu obejít a pravidla porušit. Testuje nakolik to myslíte vážně. Navíc osmileté dítě vlastně moc neví, co to znamená „uzavřít a dodržovat smlouvu“ a vy ho svým jasně definovaným a pevným postojem téhle důležité znalosti učíte. Dvě mouchy jednou ranou.
  • Naučte dítě s internetem a zejména sociálními sítěmi zacházet dřív, než vám puberta sebere veškerý rodičovský vliv. Pak už totiž neuděláte nic (můžete se jen modlit, aby případné průsery nebyly moc mega). Založte instagram svému psovi, sdílejte fotky babičce, utvořte si se známými na FB diskusní skupinu rodičů a dětí, nechte je řádit v Malování.
  • Při všech těchto činnostech dítěti neustále opakujte pravidla bezpečnosti na internetu (inspirace například tu).
  • Spojte jeho virtuální zájmy s nějakou další činností. Kupte mu příručku malého minecrafťáka, kterou bude muset (a hlavně chtít) přelouskat. Zajímají ho parkouristi? Zapište ho na parkourový kroužek. Možností je nepřeberně.
  • A především věnujte dětem svůj čas a ukazujte jim i skutečný svět mimo jedničky a nuly.

Více o Janu Kršňákovi a jeho projektech naleznete tu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Výchova a péče. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Děti a digitální technologie

  1. Sedmi napsal:

    Díky zajímavé info… Kršňáka taky sleduju

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s