Rolling! Quiet, please!

Jednoho říjnového odpoledne mi volá chovatelka, že filmové studio shání štěňata dalmatinů do vánoční reklamy, že to bude veliká sranda a co my jako na to. Točit s naším psem? Který umí ledatak všechno seržat, zprasit nebo rozcupovat? Spadla z jahody na znak?

„Bude tam i Izzinčina sestřička,“ láká mě mimo jiné. Tak teda jo, no …

Před odjezdem Izzie pečlivě myju, protože je standardně jako prase.

Vyzvedne nás týpek, kterýho bych se v noci bála potkat sama. Trochu řeším, jestli s ním fakt nastoupit do auta. Nakonec se tedy odhodlám. Po cestě vyklopí, kdo je zákazník, a mně málem vypadnou oči z důlků. Všechno top TOP secret.

Štěněcí ségra je super a její panička díkybohu taktéž. Vypustíme psice, aby se proběhly. Do 30 vteřin mají obě bahno až za ušima. Volají nás urgentně na plac. Rychle ty dvě utíráme aspoň papírovými kapesníky, což je pochopitelně k ničemu.

Pak hodinu čekáme na chodbě a nic, jakože vůbec nic, se neděje. Welcome to Barrandov!

Konečně přijde aspoň pátá asistentka druhého pomocného režiséra a vysvětluje nám, že si představují malá štěňátka napřed roztomile vykukující a následně ještě roztomileji vyskakující z dárkové tašky pod vánočním stromkem.

Trochu ji zaskočí, dvě věci. Zaprvé obě „malá štěňátka“ jsou minimálně dvakrát větší než taška, kterou má k dispozici. Zadruhé nevydrží ani pikosekundu sedět na jednom místě a vzájemně do sebe neustále hryžou.

Jdeme na plac. Tam je mezinárodní tým mluvící nejméně třemi jazyky. A krom herců taky VĚC, jejíž hodnota je (prý) absolutně nevyčílslitelná. Smějí se jí dotýkat pouze dva speciálně vyškolení pánové v bílých rukavičkách.

A k téhle vzácnosti chtějí do vzdálenosti necelých 20cm posadit mého zapraseného hyperaktivního psa. Bez vodítka!!!

Režisér pravděpodobně nikdy neviděl štěně. Jeho představy se totiž totálně míjeji s tím, co reálně zvládnou velmi dobře vycvičení dospělí psi. Natož psi čtyřměsíční a s vlastním názorem na nácvik poslušnosti, jejichž jediným zájmem je, se vzájemně mordovat do mrtva.

Točíme. Izzie jakž takž spolupracuje pouze proto, že ji herci nastřídačku bez ustání futrují pamlsky. Takže místo toho, aby roztomile štěnila do kamery, zuřivě jim olizuje makeup a očuchává kapsy.

Maskérka omdlívá. Kostymérka šílí, protože všude jsou chlupy, a při každé stopce objíždí všechny takovým tím lepícím válečkem.

Izzie čuchne samozřejmě i k té VĚCI a celý tým naráz zatají dech. Pánové v rukavičkách prodělávají menší psychický otřes. Já s nimi. V hlavě mi běží kalkulačka, ale i bez ní je mi jasné, že naše pojistka na blbost tohle rozhodně nepokryje. A řvěte na ni, když se nesmíte ani pohnout. Neolízla to. Ufff.

Z tašky se samozřejmě nevyskakuje. Ale roztomilá byla, to zas jo.

Ta VĚC vykukuje za Izzinčinou hlavou (a údajně stojí asi tak 10x víc, než náš dům).

PS: Kdyby Vás zajímal výsledkek, kukněte na 2 vteřiny slávy naší slečny.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den, Naškrábáno. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Rolling! Quiet, please!

  1. Psice napsal:

    Tyjo! Gratuluji k hvezdne premiere a marne se snazim zastavit mozek, aby prestal premyslet nad TOU veci!

    • Alinka napsal:

      Hele, byl to takovej kufřík s přihrádkama. Popravdě řečeno dost ošklivej. Akorát prostě LV a přes 100 let starej. Absolutně jsem nepochopila, proč na takovouhle akci nemají nějaký duplikát. Zvlášť ve chvíli, kdy tam stejně není skoro vidět. Jsou to normální magoři :))).

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s