Útržky bezmocnýho bezčasí

Usilovně přemýšlím, jak se nesesypat a zatím jsem nic kloudnýho nevymyslela. Bojím se. Bojím se tak strašně, že mám chvílema pocit, že se nemůžu pořádně nadechnout. S ohledem na fakt, že tady se ve srovnání s Ukrajinou vlastně nic neděje, mě to nutí hloubat o síle vlastní odvahy.

Když sleduju záběry, kde obyčejný lidi jdou proti tankům s holýma rukama, nebo Rusy, kteří i přes všechna ta šílená represivní opatření jdou do ulic prostestovat, říkám si, jak je možný, že nemají strach?

A pak musím vynaložit strašně moc mentálního úsilí na to, abych sama sobě vysvětlila, že mnozí z nich jsou pravděpodobně hrůzou bez sebe. Ale přesto jsou přesně tam, kde jsou a dělají to, co dělají, protože jim to dává smysl. Nemám tušení, jestli bych něco takovýho dala (nejspíš ne). Ale vcelku bych ocenila, kdybych to ani nemusela zjišťovat.

o o O o o

Totální paralýza, kdy jediný, čeho jsem byla schopná, bylo scrollovat přes všechny zpravodajský média jako naprostej závisláckej zoufalec trochu polevila. Už si třeba zvládnu vzpomenout, že bych se měla najíst. Nebo že bych mohla dát najíst dětem. Že vlastně vůbec mám nějaký děti.

Pocit nepatřičnosti ale zůstává. Ať dělám, co dělám, furt mám dojem, že bych měla dělat „něco“. Ale určitě ne balit na hory, plánovat prázdniny, číst si knížku a čumět do blba. Protože přece nemůžu dělat úplně obyčejný věci, který nikomu nepomůžou, když kvůli jednomu egomaniakovi umíraj lidi. Když se střílí do dětí.

Najednou mi nejde se soustředit, uvolnit se, smát se nebo spát. Z ničeho nic mi tak nějak nejde žít.

Už jednou jsem tenhle stav zažila, když umřel táta. Nedovedla jsem si představit, že bude ještě nějaký normální „potom“. Že vůbec kdy dokážu nepoměřovat svůj život optikou před a po. Je mi janý, že nemůžu srovnávat jednu osobní tragédii s tím, co se dneska děje. Ale jistou naději mi těch uplynulých 14 let dává.

Jste-li v těžký životní situaci, kterou nemůžete příliš ovlivnit, doporučují psychologové představit si dobu za delší časový úsek, kdy už bude zaručeně po všem. Takže já momentálně svým budoucím vnoučatům vyprávím, jak jsme se tu kdysi všichni báli jednoho zlodědka.

o o O o o

Mimochodem, bývalo by vás někdy napadlo, že na jedný a tý samý straně hřiště bude stát Elon Musk, Lukoil, Člověk v tísni, Talibán, papež František, IKEA, Anonymous a Miloš Zeman?

o o O o o

Máma se mnou nemluví. Tak nějak přerušila kontakt poté, co jsem vyjádřila názor, že za vzniklou krizi nese odpovědnost Vyvítekdo a nikoli Ukrajina. (Jistě Doněck a Luhansk – dlouhodobě neřešný problémy, Minský dohody, který se tak jako uplně nedodržovaly, a tak dále. Ale! Obhájci Ruska mi připomínaj takový ty slizký strejce, co pokřikujou, že „se holka nemůže divit, že jí znásilnil, když chodí takhle oblíkaná!“. Viktimizace oběti se tomu říká. Za násilí totiž vždycky může agresor.)

Netuším, jak dlouho mámino komunikační embargo potrvá, ale už je mi to asi jedno (pokud chcete vědět víc, počkejte si na příští post).

o o O o o

Můj pragmatický manžel brzdí můj spasitelský komplex, takže nemáme dům plný běženců. Zatím. Zato mi došly peníze na účtě – tam totiž nevidí.

Je vůbec zajímavý sledovat, jak se s tou situací vyrovnáváme každej jinak.

Zatímco já potřebuju neustálý přísun nových informací, všechno do zblbnutí konzultuju s každým, kdo je k tomu svolný a stává se ze mě tak trochu prepper, můj drahý se rozhodl nastalou situaci vytěsňovat. Jednou denně si přečte zprávy a tím to pro něj končí.

o o O o o

Čtu Čapka. V kontextu dnešních dní je to ještě mnohem strašidelnější než obvykle.

o o O o o

V týdnu si krátce píšu s kolegou z Kyjeva. Utekli s novorozenětem přes půl země a netuší, co bude zítra. Noční můra. Rozberečel mě, když mi psal, jak obrovskou podporu Ukrajina cítí z Čech a jak moc za ni děkuje.

A já si u toho představila, jak to v tý naší kotlince dopadlo s covidem (respektive, jak to dopadne uplně s čímkoli). Na začátku se šily roušky, lidi si pomáhali a táhli za jeden provaz. Euforie, altruismus a spolupráce. Na konci se stavěly šibenice a šikanovali zdravotníci. Takže mám dost velký obavy, abysme to my Češi zase nějak nedomrvili ve chvíli, kdy odezní manická postšoková fáze, ve který se teď všichni bezesporu nacházíme.

Abysme neotočili, až dojdou zásoby plynu a za litr nafty zaplatíme 60Kč. Abysme nezačali nenávidět, až u nás uprchlíci budou třeba rok nebo dva a Okurka s Volňáskem roztočej svoje nechutný hnojomety a budou nám všem připomínat, co všechno jde na ukrajinský vyžírky z našich daní. Abysme nezačali pochybovat, až se prokremelský trollové trochu otřepou (bezpochyby měli připravenou munici na jinou verzi příběhu, takže jsou teď trochu zaskočený) a zaplavěj sociální sítě svýma anonymníma moudrama (stačí se podívat na oficiální ruský media a můžete si udělat představu, co přijde).

Teprve pak se pozná, jak moc to všechno myslíme vážně. Ať to dopadne jakkoli, to horší nás totiž pořád ještě čeká.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Útržky bezmocnýho bezčasí

  1. k.streblova@seznam.cz napsal:

    Ahoj, kdyby těch emocí bylo už moc, pracuju jako krizový pracovník. Je úplně v pořádku cítit silné obavy, bezmoc a nejistotu. Je to totiž normální reakce na nenormální situaci. A je úplně v pořádku využít, třeba jen jednorázově, krizové pomoci, která je zdarma a nabrat sílu a podporu rozhovorem krizovým pracovníkem. Já jsem v Modrých dveřích v Praze v Hostivaři. U mas je služba i anonymní, takže je to opravdu rychlá psychická pomoc. Drž se. Bez dovolení tykám, snad nevadí. Káča

    „———- Původní zpráva ———- Od: Alinčin blok Datum: 06.03.2022 20:53:53 Předmět: [Nový příspěvek] Útržky bezmocnýho bezčasí

    Alinka zveřejnil:“ Usilovně přemýšlím, jak se nesesypat a zatím jsem nic kloudnýho nevymyslela. Bojím se. Bojím se tak strašně, že mám chvílema pocit, že se nemůžu pořádně nadechnout. S ohledem na fakt, že tady se ve srovnání s Ukrajinou vlastně nic neděje, mě to nutí hlou“

    • Alinka napsal:

      Kati, děkuju moc za tip. Kouknu k vám na stránky a budu si pamatovat, kdyby se to nedalo. A třeba to tu pomůže ještě někomu. Každopádně tykání je v pohodě ;).

  2. Psice napsal:

    Presne! Mam to podobne, jako by mi pripadalo najednou uplne nemistny planovat dovolenou, smat se, nebo prokrastinovat u blbosti, co do soucasne vyhrocene situace nic neprinesou. Ale ono nic neprinese ani vysilovat, sledovat zpravy a hloubat cim vlastne muzu byt nejak uzitecna.

  3. Quanti napsal:

    Jo, přesně těch poslední tří odstavců se bojím taky. A už to pomalu začíná, u příspěvků na fb o podpoře Ukrajiny a uprchlíků mektají lidi o českých matkách samoživitelkách a tom, že „podporou jedné strany podporujeme válku“. Ach jo.

    • Alinka napsal:

      Přesně tak. A to je furt jen začátek. Já nějak nechápu, kde se ta nenávist v lidech bere. Ale evidentně ani není třeba pro ni chodit někam extra daleko.

  4. Sedmi napsal:

    Ahoj… chápu. Osciluju mezi tím, co píšeš a pokusy získat a udržet chvíli alespoň nějakou duševní rovnováhu. Každopádně panika nepomůže nikomu, navíc se odráží i na mých dětech. Tak se snažím připravit na nejhorší a doufám v lepší. Jo a prepper a ignor mód máme doma taky… podle všeho se zdá že je to model víc domácností. Drž se…

    • Alinka napsal:

      U dětí mi nejlíp funguje s nima mluvit na rovinu – přiměřeně jejich věku samozřejmě, ale na rovinu. Bojím se? Vědí to. Je to celý průšvih? Jo, je. Barča to zatím zas tak moc neřeší. Matyáš je naopak posedlej novodobou historií, takže neustále leží v knížkách o druhý světový válce. Tím pádem má k současnýmu dění i spoustu otázek. A ty dva m´ody, ono je to asi dobře, že se to vyvažuje. Představa, že bychom vyšilovali oba asi taky není nic moc.

      • Sedmi napsal:

        To se taky snažím. Ale holky už mají taky vlastni zdroje bohužel. Dopadlo to tak, že Lilly začala koukat na pohádky pro malé děti a chtít se tulit a budit se v noci a May se zhoršila taky… Vincent to zatím neřeší

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s