Viva la France!

Většina přátel mluví o svých dovolených v superlativech a postuje bambilion fotek plných zlatavého slunce, azurového moře a vysmátých obličejů. (Já teda postovat nemůžu ani kdybych chtěla, protože apple začal pro fotky používat super vytuněný formát, který se ovšem nekamarádí s windows. Než jsem to zjistila a změnila nastavení, mám dva měsíce nepoužitelných fotek. Vím, že se to teoreticky dá překonvertit, ale ještě jsem tak úplně nevyzkoumala jak.)

U nás bude mnohem příhodnější sdílet přehled katastrof. To bude ty dva týdny, které jsme společně strávili cestováním po Francii, charakterizovat líp než cokoli jiného.

  • Tradiční velká manželská hádka před odjezdem, kdy jsme nebyli schopni se dohodnout vůbec na ničem. Dokonce ani na dni odjezdu. (Já mu řekla, že se chová jako idiot, on kontroval, že jsem blázen.)
  • Lidi. Mraky lidí. Stovky a tisíce Francouzů, Němců, Španělů a Italů, kteří mají prázdniny všichni najednou. Cestujeme po Evropě se stanem 20 let a nikdy a nikde se nám nestalo, že by byl plný kemp. Jasně, zažili jsme fakt hodně nacpáno. Ale nikdy, NIKDY! se nestalo, že by nám řekli: „Sorry, vašich 10 metrů čtverečních se k nám už prostě nevejde.“ Tady se to nestalo jednou nějakým omylem, ale x-krát. Davy jsou pro naši rodinu, v níž nadpoloviční většina členů trpí více či méně závažnou formou sociální fobie, dobrým základem pro „zcela bezproblémovou“ dovolenou.
  • 38 stupňů ve stínu. Od 9 dopoledne do 11 v noci se potíte tak, že vypadáte, jako byste právě vylezli ze sprchy. Na slunci se nedá vydržet dýl než 30 minut, aniž by se vám nezačalo dělat špatně. Máte neustále žízeň, přestože nasáváte jak školní houba a jen tím zhoršujete to nesnesitelný pocení.

Ano, uznávám, destinaci jsme si vybrali sami a dobrovolně. Jen jsme u toho asi zapomněli použít mozek. I když manžel tvrdí, že on to říkal už od začátku a byl přehlasován. (Kecá. Vůbec se nehlasovalo.)

  • Barčin počínající zánět středního ucha. Ne, nedokázala jsem jí vysvětlit, že se s tím rozhodně nemůže potápět. Musela bych ji někam přivázat za nohu a šnorchl zalepit žvejkačkou.
  • Matyášův sluneční ekzém. Pokud nevíte, o co jde, vzpomeňte si na pupínky neštovic a vynásobte stem na všech místech těla, kam vám předchozí den svítilo sluníčko.
  • Moje zablokovaný záda. Poměrně fatálním způsobem, kdy byl problém vyčistit si zuby nebo oblíknout spoďáry. A v tomhle módu spíte na zemi, nesmíte prochladnout, ale zároveň se nemůžete pořádně zachumlat, protože vedro, ob dva tři dny pakujete a zase vybalujete veškerou domácnost, hodně sedíte v autě nebo jdete na výlet. Celou dovču jsem si dala tak trochu v rauši a kdyby manžel věděl, kolik jsem sezobala analgetik, asi by mě obratem objednal na léčení.
  • Pod střechou jsme spali jedinou noc a byl to pravděpodobně ten nejhorší hotel, v jakém jsme kdy byli. Pro představu – v pokoji pro čtyři lidi byly sice čtyři postele, ale jen tři polštáře a pouze dvě standardně velké peřiny. Koupelna smrděla jak shnilá kedlubna a pokud jste se nedejbože sprchovali, voda z ní vesele crčela do pokoje. Děti si na nedostatek luxusu bohudík nestěžovaly, protože na dveřích pokojů byly roztomiloučký obrázky s kočičkama.
  • Láhev klasického sladkého sirupu vylitá v autě a všech věcech v nejbližším metru krychlovém. Jako naše auta zažila leccos, ale tahle zkušenost nám zatím chyběla. What’s next?
  • Děti málem sežrala muréna (to je jejich verze).
  • Neúmyslná (pochopitelně) jízda s otevřeným kufrem a věci rozházené na stometrovém úseku frekventované silnice. Část z těch věcí jsme nesebrali hned napoprvé (zapadly do pangejtu) a manžel se pro ně pak musel cca 30km vracet a za tmy je hledat.
  • Obvyklé Matyášovy nevolnosti v autě. Takže cesta na třičtvrtě hodiny obvykle trvala tři a půl hodiny.
  • Děti každý večer prováděly zaříkávání, aby se další den vydařil. Spočívalo v hromadě podivných listů, kterou nasbíraly a jíž bylo třeba nesčetněkrát obcházet a u toho nahlas hulákat „TA-BU-DÝ! TA-BU-DÝ!“ Někdy to i fungovalo. Minimálně polovina osazenstva kempu nabyla dojmu, že jsme úplní magoři.
  • Bazén v kempu, jehož otvírací doba se zcela míjela s časem, kdy jsme se tam vyskytovali my. Chcete-li namítnout, že to přece není katastrofa, naše Buba vám pomocí emotivního výstupu plného křiku a předmětů létajících vzduchem vysvětlí, že se opravdu šeredně pletete.
  • Po dvou dnech nám drobným nedopatřením došla bomba ve vařiči a v celé Francii se nedala sehnat nová. Ve všech obchodech je samozřejmě měli. Spoustu. Asi tři různé značky a osm typů úzávěru. Mezi nimi ovšem s neochvějnou jistotou chyběl ten náš. Takže jsme si od třetího dne neohřáli ani čaj k snídani.
  • 1,400 km tam a stejné množství zpět. Samo o sobě taky žádná katastrofa, ale v součtu s předešlými body vzdálenost k nepřežití. „Už tam budéééééééém???“ zaznělo asi tak milionkrát. Stereo.

Podtrženo sečteno, manžel odmítá jakoukoli další rodinnou dovolenou absolvovat (což je zcela normální stav a nejpozději do roka ho jistě zase přejde). Děti tvrdí, že to byl zatím náš nejlepší výlet. A já zjišťuju, že mám po měsíci problém si na všechny ty hrůzy vzpomenout a zůstává jen to zlatavý slunce, azurový moře a vysmátá rodina.

Holiday mission completed.

Advertisement
Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den, Kam vyrazit. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Viva la France!

  1. Psice napsal:

    Tak to je masakr. Uplne to vola po filmovem zpracovani. Zajimavy je, ze i u nas plati – cim horsi vylet a psycho zazitky, tim lepsi. Asi to jsou evolucni vyzvy, ktere je posiluji v dalsim rozvoji.

  2. Sedmi napsal:

    Kam jste to probohy jeli? Masakr hadr…

  3. Sedmi napsal:

    A trochu mi to připomíná naší první dovolenou pod stanem s miminem, kdy bylo May asi 7 měsíců… a kde jsme se nejdřív málem rozvedli a pak to dali zase dohromady…

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s