Kurz Výchova Nevýchovou – uvažuju o něm. Od té doby, co jsem zjistila, že si ho můžu objednat v rámci našich zaměstnaneckých benefitů, tím víc. Jenže bude mi to opravdu k něčemu? Vyplatí se? Shodou okolností se nedávno u jednoho z mých článků, který se Nevýchovou zabývá, čtenářka Verča ptala na zkušenosti z kurzu. Napřed jsem jí odpověděla, že jí asi moc nepomůžu neb jsem ho neabsolvovala. Ale začalo mi to vrtat hlavou, protože detailnější názory by mě samotnou zajímaly.
A tak jsem oslovila Vanilku a Lenku, které obě kurz absolvovaly, a poprosila je o odpovědi na pár otázek. Pro sebe i pro Vás. Obě dvě mi velmi ochotně vyhověly, i když si nejsem úplně jistá, jestli mi v rozhodování nějak pomohly. Posuďte sami.
Jak staré máš děti? Kluky nebo holky?
Vanilka: Mám dva kluky. Prvnímu je tři a půl roku, druhému bude za měsíc rok.
Lenka: Kluky, 3 a 5.
Proč jsi se do kurzu Výchova Nevýchovou přihlásila? Řešilas nějaké konkrétní výchovné problémy?
Vanilka: Pro kurz jsem se rozhodla, když byl prvnímu synovi rok a druhý ještě nebyl na světě. Žádné konkrétní problémy jsem tehdy neřešila. Jen jsem si chtěla ujasnit, jaký přístup k dětem vlastně chci mít. A vyhnout se „chybám“, které nevědomky udělali moji rodiče.
Lenka: Samozřejmě jsem o něm dlouho věděla a dlouho mě lákal. Pak se to nějak sešlo, nejvíc ze všeho jsem v té době řešila asi sourozenecké třenice, a v rodinném rozpočtu zrovna nějaká korunka zbýval.
Splnil kurz Tvá očekávání? Pomohl Ti?
Vanilka: Kurz se mi velice líbil a nejenže splnil, ale dokonce předčil má očekávání. Prošla jsem si zajímavou sebeanalýzou, bylo to pro mě velmi obohacující a poučné.
Lenka: Upřímně? Ta část o sourozencích je až skoro na konci, a já se tam vůbec nedostala. Je to rozvláčné, na začátku jsem se vlastně nic nového nedovídala. Shodou okolností se mi v té době dostaly do ruky knížky od Lemana, které sourozence řešily. Zkrátka jsem se přes to, co už jsem věděla, k tomu, co mě opravdu zajímalo, nedostala.
Změnil se po jeho absolvování nějak zásadně tvůj vztah s dětmi?
Vanilka: Spousta lidí možná očekává, že když projdou kurzem Nevýchovy, najednou budou umět vyřešit všechny krizové situace, jejich děti už se nikdy nebudou vztekat a křičet, zkrátka že všechno bude najednou jedna velká rodinná idylka. Jenže tak to není. Nevýchova je cesta, rodič na sobě musí pracovat dlouhodobě. I nadále bude docházet k různým zapeklitým situacím, které život s dětmi přináší. Nevýchova mi ale pomohla reagovat v nich jinak (i když ne vždycky mi to jde – ty zaryté reflexy pramenící z výchovy, která se dostala lidem mojí generace, se nedají vymazat ze dne na den) a hledat řešení spolu s dítětem. Tedy můj vztah k dětem se nezměnil hned po absolvování kurzu. Pořád se vyvíjí a já se každý den učím. Stále si občas nevím rady. A ne vždy se mi podaří vyřešit situaci tak, jak bych si přála. Ale už se tím netrápím a snažím se přijít na to, co udělám příště jinak.
Lenka: Ne. Myslím, že jsem to měla pod kůží víceméně od začátku.
Překvapilo tě v průběhu absolvování kurzu něco?
Vanilka: Jak důležitá jsem já a moje vnitřní pochody. Vlastně je to všechno hlavně o mně. Když se budu cítit dobře já, bude se tak cítit i dítě. Když jsem z něčeho nervózní, nemůžu chtít po dítěti, aby bylo v pohodě.
Lenka: Jo. Rozvláčnost a hromada „vaty“ typu „o čem bude toto video a čemu se budeme věnovat“.
Co považuješ za největší přínos kurzu?
Vanilka: Kontakt s ostatními, podobně naladěnými rodiči – především skrze Facebookové skupiny. Teď už tam chodím méně, ale ze začátku mi pomohlo si pročítat, jaké problémy se řeší v jiných rodinách, jak se tam řeší, jak na to nahlížejí jiní, v Nevýchově třeba už zkušenější rodiče. A i ten pocit, že „v tom nejsem sama“, je někdy k nezaplacení.
Lenka: Ne tak pro mě, ale obecně – např. můj muž nikdy nebude číst knížky o výchově. Cokoli co je audio-video je fajn. To, že se to dá stáhnout a poslouchat jako mp3 v autě nebo třeba při ježdění s kočárkem, je prima.
Má kurz nějaké nedostatky? Vadilo Ti něco?
Vanilka: Velmi se mi líbila tzv. „zážitková audia“. Jediné, co mi na nich vadilo, byla doprovodná hudba. „Zážitkové audio“ popisovalo vždy nějakou situaci, kterou si člověk může prožít v roli dítěte, a k ní tři různá řešení. Z toho jedno – to poslední – je „správné“. A právě u toho správného řešení byla hudba vždy daleko veselejší. Přišlo mi to takové „manipulativní“. Ale to je opravdu jen detail. Jinak v mém okolí často slyším, že lidi od kurzu „odrazuje“ osobnost Katky Králové. Připadá jim afektovaná. To je asi otázkou sympatií. Mně její vystupování nikdy nevadilo.
Lenka: Uživatelské rozhraní. Fakt se mi nepodařilo v tom zorientovat. Co mě naštvalo, bylo, že jsem chtěla tehdy edici 0-3 roky, a videa jsem prostě nenašla. V kurzu je vždycky cca 3-4 minutové instruktážní video, kde ti Katka řekne, co se bude řešit ve videích edice, ale videa z edice v rozhraní nejsou. Snad prý měly chodit do mailu, já to nikde nenašla. Asi jsem to tehdy měla nějak hrotit a pídit se po tom, ale než jsem si na to našla čas, tak se problémy víceméně vyřešily a bylo to.
Odpovídá podle Tebe cena kurzu nabytým vědomostem?
Vanilka: Rozhodně. Kurz mi připadal velmi dobře propracovaný. Tvůrci si s ním dali určitě spoustu práce, vše je promyšlené a za takový výsledek jsem ochotná zaplatit. Navíc tvůrci Nevýchovy nabízejí možnost vrácení peněz, pokud kurz neodpovídá očekávání. Ale upřímně si nemyslím, že by toho někdo využíval.
Lenka: Odpovídá rozsahu kurzu. Pokud by člověk začínal z nuly, tak asi jo. Jak už jsem psala – pro mě to je víceméně od začátku přirozené, navíc jsem v té době už měla za sebou četbu RaR, atd.
Doporučila bys ho ostatním? Pokud ano, pro jaké rodiče bude mít podle Tebe největší přínos?
Vanilka: Já kurz otevřeně doporučuju, protože si myslím, že je důležité naučit se s dětmi komunikovat jinak, než bylo komunikováno s námi. Tím nechci házet všechny současné rodiče do jednoho pytle. Někteří z nás měli štěstí a už před třiceti lety měli rodiče, kteří byli „nevýchovní“ tak nějak přirozeně. Ale všeobecně si myslím, že tehdy se naši rodiče s výchovou moc nemazali, vládli pevnou rukou a pevným hlasem. Nenaučili nás vyjádřit naše přání a naše potřeby a u spousty z nás to vede k různým nedorozuměním, ať už v partnerských vztazích nebo třeba v zaměstnání. Moc bych si přála, aby generace našich dětí dokázala mluvit víc na rovinu a neměla v sobě zabudovaných tolik různých obav a strachů.
Lenka: Mám ve svém okolí dost maminek, kterým bych to dala povinně, bohužel je to ten typ maminek, které to nezajímá. Osobně si nemyslím, že by kurz měl přínos pro Tebe konkrétně, protože to už taky víceméně žijete. Přínos to bude mít pro rodiče, kterým to doma s dětmi nefunguje, chtějí to řešit a respektující princip jim dává smysl (na druhou stranu, pokud jim dává smysl, tak už o něm něco vědí a tím pádem s ním začínají). Rozhodně vím, že ty myšlenky mají smysl, nemyslím si ale, že by člověk potřeboval absolvovat tento kurz, aby je mohl aplikovat. Víceméně asi stačí pustit si videa zdarma a čas od času nějaký ten workshop, principy pochopíš a nebudeš se muset prokousávat přes ta dlouhá instruktážní videa o ničem a omáčku a vatu.
Vanilko, Leni, děkuju moc za Vaše odpovědi.
A co Vy ostatní? Absolvovali/y jste kurz? Pokud ano, doplnili/y, byste nějaké vlastní postřehy? Pokud ne, uvažujete o něm? Proč?
Alinčin blok 
Alinko, opět řešíme hodně podobné věci. Přemýšlela jsem nad kurzem hodně na jaře a začátku léta. Nakonec na něj nedošlo a teď už jsem ve stádiu, kdy vím, že v nejbližší době ani nedojde. Zúčastnila jsem se několika online workshopů zdarma a zjistila, že by mi ten kurz ani nedal to, co bych čekala. Principy „nevýchovy“ si myslím, že chápu, samozřejmě realizace často pokulhává, z různých důvodů. Učím se na sobě pracovat i jinak, občas narazím na zajímavou knihu a kurz Nevýchovy nechávám zatím ležet 🙂 Myslím, že mám hooooodně podobné názory jako Lenka, nabyla jsem i z těch workshopů dojem, že je to hodně vaty, než se dostaneš k jádru věci. A na to teď opravdu nemám čas. BTW, to si radši přečtu Tvůj blog :)))
zdravim. mne napr. pripada ze vela „vaty“ je prave okolo tych videi a workshopov ktore su zdarma. tam prave navadzaju na objednanie kurzu a tym natiahnu video o 25 minut. Kurz je sice velmi dlhy a skor sa tam veci dookola opakuju – pripominaju. to mi nepride ako vata. Mne to vyhovovalo ze to bolo povedane aj viackrat pretoze som kurz pozerala vecer a stale ma ktosi-cosi vyrusovalo, niekedy unava. Nestopovala som ho, vedela som ze „ona to dotiahne inde“ 😀 a cim viac to pripominali tym viac mi to islo pod kozu a vedela som to skor pouzit. ak by to bolo strucne, a v kazdej vete by bola dolezita informacia na zamyslenie, ja by som si to fakt musela stale stopovat a rozmyslat nad tym. Musim povedat ze pred nevychovou som bola typicky rodic ucitel – sem tam aj policajt 🙂 (aj ked som uz mala za sebou Respektovat ….) Vedela som ze chcem byt na deti dobra a slusna a ze krikom a bitkou nevyriesim nic, ale o to viac som ich „vyucovala zivotu“ 🙂 nefungovalo to. teraz je to fakt ovela lepsie. netrufam si povedat ci by som to na zaklade videi zdarma zvladla takto tiez. Kazdy je iny. Niekto raz pocuje a pochopi, ja som si myslela ze som porozumela, ale spravne slova som v praxi nenasla. Po kurze to islo samo – resp. musela som si to prisposobit na slovenske vyrazy pretoze „jak to mas ty“ sa u nas vobec nepouziva. Netvrdim ze uz na deti vobec nekricim, sem-tam mi ujde. Je to fakt vyvoj, clovek na sebe musi makat cely zivot, kurz-nekurz. Urcite sa da aj bez nevychovy dojst k podobnemu cielu pomocou vhodnych knih, len treba najst tie spravne 🙂 drzim palce vsetkym nech sa nam dari byt detom stale blizko (pri srdci).
Uvažovala jsem, nakonec ne. Obecně? Připadá mi zajímavé, jak se všude vyrojilo tolik odborníků na výchovu a ve finále zjistíš, že ta odbornice má shodou okolností jedno dvouleté dítě, na které zrovna ta metoda funguje. A už si dělá eknihu a video kurzy, jak vychovat všechny děti….
Katka Králová? Ten kurz má ale postavený na své pedagogické práci, ne? Já k tomu zas tak moc nevím. Já o tom ani neuvažovala, spíš finančně se mi do toho nechtělo jít a nepřišlo mi, že by mi to dalo zaprvé zas tak moc nového a za druhé zas takové problémy jsem doma neřešila. Mám za sebou RaR kurzy a ty mi pomohly k tomu, co jsem potřebovala. I k poznání, že žádný kurz není samospasitelný a může jen navést na cestu, kterou se snažit jít a rozbourat v člověku pár způsobů uvažování a chování, které ničemu moc nepomáhají.
btw: mě by opravdu zajímala statistika kolik „vícečetných“ rodičů kurzy absolvuje …
Tak to mě taky 😀
Proč? Myslíte, že vícečetní rodiče už si víc poraděj sami?
Spíš je jim už jasné, že žádná zázračná metoda fungující na
jak píše Sedmi – každé dítko je jiné. K tomu fakt, že vícečetná rodina pulsuje jinak, tudíž některé metody ani nelze.
To mi jasný je, ale přesto jsou některý přístupy obecně funkčnější než jiný (NeVýchova k nim nutně nemusí patřit). Mno, ještě to zvážím. Mě paradoxně nezajímá ani tolik náplň kurzu (tu si koneckonců asi docela dobře dokážu představit), ale spíš to, jak je postavenej, jak to maj jako celý vymyšlený a pak mě láká vhled do přemejšlení ostatních rodičů (jsem magor, já vím).
Mimochodem, zaujala mě ta Vanilčina poznámka o manipulativní hudbě. Mě ty jejich výstupy zdarma obecně přijdou manipulativní (byť se snaží manipulovat „žádoucím“ směrem – rozuměj nasměrovat rodiče, aby si zaplatili kurz). Došlo mi to u jednoho videa, kde jsem se mimoděk rozbrečela, když Katka popisovala, jak chuďátko děťátko trpělo s těmi strašnými rodiči. Pak jsem se zamyslela a došlo mi, že ta situace sama o sobě (matně tuším, že šlo o nějaké nedorozumění matka-dítě na pískovišti) vlastně až tak strašná nebyla a jsem si jistá, že něco podobného se svými dětmi občas zažije každý rodič, ale byla podaná tak sugestivně a emotivně, že jsem si v tu chvíli připadala jako nejhorší matka na světě, protože „já to těm nebožátkům občas taky dělám!“. Jako tohle maj zmáklý dobře, proto by mě zajímalo, nakolik domakali i ten zbytek.
Manipulaci mají vymyšlenu a zmáknutou vcelku dobře, což tedy btw. nejsou sami. Z profi hlediska můžu ocenit.
Co mě děsí více – setkala jsem se s několika „absolventy“ kurzů, kteří byli tak zpracovaní, že si nedokázali připustit, že ne vše funguje – a chyby stále hledali na své straně, potažmo u dítěte (nevešlo se do tabulek). Nevím, proč byste měla být magor (to by nás bylo hodně) – taky jsem dost často zvědavá, co k tomu rodiče vede. Nejčastěji jsem se setkala s touhou „být in“, neopakovat chyby rodičů, bezradnost nad třeba jen živějším dítkem (protože ostatní se vyvýjely jinak …)
Děkuju. Já myslela nejen motivaci k absolvování kurzu, ale vůbec vidět, jak stejné situace s dětmi řeší jiní lidé. Podobně, jako když to probírám s kamarádkami. Ono se to dost často jeví jako ztráta času (a dost častro to i tak je), ale na druhou stranu není na škody vidět, jak si s něčím poradili ostatní a pokud mi to přiadá rozumné, zpracovat to po svém.
Všechny děti neexistuje…
Je pravda, že jsem se jich jednou i ptala, zda je kurz vůbec pro vícečetné rodiče, online operátorka mi tvrdila, jak ano a poslala hodnocení nějaké vícečetné maminky, ale zas tak moc mě nepřesvědčila. Mně vlastně i vadí to, že se člověk musí rozhodnout, které věkové období kurz zvolí. Mám děti 6, 3 a 1 rok, takže bych potřebovala obojí, ale to mi samozřejmě za stejně peníze nedají…
Já bych těm jejich „hodnocením“ zas tak úplně nevěřila. A to víš, proč by to dávali za jednu cenu, když můžou za dvě.
Dubu prakticky jen opakovat co už bylo řečeno.
já jsem ho absolvovala. a není špatný, jistě ne.
Ale jak už tady padlo – tytéž informace lze načerpat i jinde. Někomu může ta video podoba vyhovovat, mě spíš odrazovala.
A k těm vícečetným rodičům – já mám tři děti (6, 4 a 2,5) takže když mi maminka 16m dítěte říká jak na batole, tak mi to připadá spíš úsměvné. i když má třeba „pravdu“, tak moje životní realita je fakt trochu jinde.
Některým rodičům bych kurz se srdce doporučila, některým bych ho naordinovala povinně, ale myslím, že Alinka ho fakt nepotřebuje:-)
Chachá, tos mě pobavila – jste měly dámy vidět/slyšet, jak jsem zrovna dneska předváděla etudu na téma hysterická matka, která není schopná zvládnout jedno unavený zaseknutý dítě. Ale chápu, že o kurzu to není.