Noc v lazaretu …

Máme za sebou pernou noc. Takovou kdy:

  • jedno dítě nemůže pořádně spát, jelikož má hroznou rýmu a druhé začne v dvouhodinových intervalech zvracet.
  • manžel (sám s horečkou a ucpanými dutinami) už poněkolikáté trpělivě srchuje a převlíká vzpouzejícího se Matyáška, zatím co já mu povlíkám postel ubrusem, protože mi došla prostěradla.
  • je mi samotně „nějak divně“.
  • Barunka cítíc, že s ní nehodlám zůstat v posteli tak, jak je zvyklá, protože hlídkuju u brášky, odmítá uprostřed noci přes hodinu a půl usnout.
  • se já sama usnout bojím, protože je mi jasné, že nejpozději do půl hodiny mě jeden z nich znovu vzbudí.
  • se sama sebe x-krát ptám, jestli už je čas volat na pohotovost.
  • vím, že poté, co přežiju tuhle noc, musím po třech hodinách mizerného spánku fungovat ještě minimálně celý další den.
  • si uvědomuju, že není pomoci, protože zatímco jedna babička si kdesi u moře užívá dovolenou, ta druhá si ji nemůže vzít.
  • nad ránem strkám sama hlavu do záchodu, protože „nějak divně“ se postupně změnilo na „fakt blbě“.
  • se bojím dát Matyáškovi plačícímu žízní napít, protože je mi jasné, že víc než lžíci vody najednou prostě neudrží.
  • si schoulenná v embryonální poloze chladím orosené čelo o podlahu koupelnových dlaždic a jako už několikrát v takové situaci mi dochází, co všechno obnáší, být matkou.

Snad je u vás lépe ;).

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Co přinesl den, Dětské čmáranice, Mé (lepší i horší) já. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na Noc v lazaretu …

  1. avespasseri napsal:

    Drž se. Dvě děti a nemocná matka, to je nářez.

    • Alinka napsal:

      No nářez to byl. Co vám budu povídat. Vlbec netuším, jak se mi sem podařilo ráno napsat tenhle příspěvek. Celý den mi totiž bylo tak zle, že jsem se po bytě pohybovala po čtyřech a každých +é minut zůstala někde hekajíc ležet. Matyáš byl taky docela hotový, takže jsme spolu většinu dne buď prospali nebo proleželi na koberci v pokojíčku mezi hračkama. Manžel byl ve čtvrtek ještě jakž takž (odpadl totálně až včera, kdy už zase bylo líp mě). No a Barunka ta tady rejdila po bytě a zcela nekontrolovaně (a nekontrolovatelně) vyráběla binec, kterej neměl nikdo sílu uklízet. A tvářila se u toho naprosto šťastně :).

  2. vimneok napsal:

    to si to dáváte teda… doufám, že teď už je u vás takz líp…

  3. Vanilka napsal:

    Ještě že jsem si tohle nepřečetla předtím, než jsme naše dítě počali.

    • Alinka napsal:

      Vanilko, mám takových hororů ještě pár v zásobě :). Ale neboj, vyrobíte si s Motýlkem nějaké vlastní. Vždycky přijdou, dřív nebo později, ale přijdou :).

  4. Lenka napsal:

    U mě zatím mateřský pud funguje tak, že jsem proti všem nemocem dětí imunní. Když měl Kubík asi půl roku, celá rodina včetně babiček a dědečků prodělala epidemii šílené střevní chřipky. Každý strávíl 3 dny a noci omotaný kolem záchodové mísy. Kubík (plně kojený) jednou zvracel, mě bylo špatně asi 2 hodiny, co Kubík spinkal… Přikládám to právě síle psychiky – „musím se postarat o Kubíka“… Držte se a brzo se vzpamatujte!

Budu moc ráda, za veškeré Vaše náměty a připomínky

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s